Sienna Mercerová: Moje ségra je upír 4 – Hustoupírský

Ivy a Olivia už nesmějí znovu ztratit jedna druhou! Přestože se Ivy a Olivia, dvojčata rozdělená při narození, opět shledaly teprve před několika měsíci, život bez sebe už si nedokáží představit. Jenže pan Vega se rozhodl, že se přestěhuje do Evropy – a že Ivy vezme s sebou! To ne! Optimistická roztleskávačka Olivia a vynalézavá upírka Ivy se rozhodly, že vymyslí plán, jak Ivy a jejího tátu udržet ve Franklin Grove. Ale jaký?

 

Ukázka z knihy:

Mercer_Moje-segra4Kapitola 1
Ivy Vegová a její nejlepší kámoška Sophia Hewittová pospíchaly v pondělí ráno přes nejstarší hřbitov ve Franklin Grove do školy. Zmrzlá tráva na pěšině jim křupala pod těžkými botami a Ivy měla ruce zastrčené v kapsách dlouhého černého kabátu, aby jí neumrzly.

V Evropě mi tenhle starý hřbitov bude chybět, pomyslela si Ivy. Přestože bylo ještě šero, v dálce rozeznala nízkou siluetu rodinné hrobky jejího kluka, kam často chodívali posedět s přáteli. Za hřbitovní bránou se mihotala světla nedalekých domů.

„To byla vražedná party!“ vyhrkla Sophia a vytrhla Ivy z rozjímání. Zdálo se to jako věčnost, ale v sobotu byla Ivyina lidská sestra přijata do upírské komunity, takže uspořádaly malou oslavu. „Musíš být vážně nadšená,“ pokračovala Sophia, „že už nemusíme držet v tajnosti, že Olivia o nás ví. Je to po celém upírském internetu.“

Ivy zabořila pusu do černé pletené šály a vydechla, aby si zahřála krk. Jenže to není jediná věc, která už není tajemství, blesklo jí hlavou. „Sophie,“ řekla nahlas, „musím ti něco říct.“

***

Když Olivia Abbottová otevřela těžké dubové dveře základní školy ve Franklin Grove, ovanul ji horký vzduch. Rozhlédla se po vstupní hale, sundala si čepici a zatočila s ní za jeden z růžových pompomů, které visely na ušních klapkách. Poskočila si, aby se zahřála. Kvůli školnímu shromáždění si oblékla roztleskávačský dres, jenže i když na sobě měla legíny, cítila se jako nanuk.

Kde jsi, Camillo? říkala si, když poskakovala z nohy na nohu a vyhlížela kamarádku. Mám skvělé zprávy!

Když se otevřely vstupní dveře, Olivia se k nim s nadějí podívala. Byla to však jenom Charlotte Brownová, namyšlená kapitánka roztleskávaček. Na uších měla bílé plyšové klapky.

„Ahoj, Charlotte,“ pozdravila ji Olivia, která nedokázala skrýt zklamání. Charlotte pustila dveře, aby se zabouchly, ale její přisluhovačky Katie a Alison jí byly v patách. I ony měly na uších plyšové klapky.

„Olivie, jsem tak zmrzlá,“ zakňourala Charlotte.

„My taky,“ vyhrkly Katie a Alison, které si dávaly záležet, aby si vždycky myslely totéž co Charlotte.

„Tak to byste měly jít honem dovnitř, abyste se zahřály,“ řekla Olivia a blýskla po nich úsměvem. Proběhly okolo ní bez dalšího slova.

Studenti se trousili do školy jeden za druhým. Olivii poskočilo srdce při každém otevření dveří. Konečně uviděla Camilliny blonďaté kudrlinky.

„Camillo!“ zavolala.

„Čau,“ usmála se na ni Camilla mile. „Promiň, že jdu pozdě. Včera jsi v tom telefonu zněla tak nadšeně. Co se stalo?“

Olivia se zakřenila. „Jenom ta nejlepší věc v mém životě!“

Camilla se na ni skepticky podívala. „Lepší, než když jsi zjistila, že máš ztracené dvojče?“

Olivia nakrčila nos. Camilla měla pravdu. Až do prvního školního dne ve Franklin Grove před několika měsíci Ivy ani Olivia nevěděly, že jsou dvojčata. Když o tom tak přemýšlela, zjištění, že její sestra je upír, byla taky velká věc, ale o tom Camilla nic netušila. Olivia patřila k pouhým několika lidem na světě, kteří o upírech znali pravdu.

„Stejně dobrá,“ rozhodla se Olivia a odtáhla Camillu k obrovskému kapradí v květináči v rohu vstupní haly.

Zhluboka se nadechla. „Nesmíš to nikomu říct,“ upozornila kamarádku. „Slibuješ?“

„Slibuju,“ přikývla Camilla vážně. „Tak už mi to pověz!“

***

„Vždyť ti to říkám,“ bránila se Ivy.

„Ne,“ zavrtěla Sophia hlavou. „Ty se mi to snažíš říct. Ale zatím jenom hodně vzdycháš.“

Ivy si znovu povzdechla, až se jí od úst vznesl obláček páry. „Pořád tomu nemůžu věřit,“ zamumlala na vysvětlenou.“

„Ivy,“ napomenula ji Sophia přísně. „Za chvilku mi tady umrznou špičáky.“

„Vždyť nemáš špičáky,“ odvětila Ivy a rozhlédla se po hřbitově, jestli se někdo nepotlouká poblíž. „Piluješ si je stejně jako ostatní.“

„To se jenom tak říká,“ odfrkla si Sophia otráveně. „Tak už mi prozraď ten velký objev!“

„Zjistila jsem…“ Ivy polkla. „S Olivií jsme zjistily…“

Sophia na ni netrpělivě hleděla.

„Kdo je můj opravdový otec,“ vysypala ze sebe Ivy konečně.

***

„Vážně?“ vypískla Camilla s vykulenýma očima. Olivia přikývla a kousla se do rtu, aby skryla úsměv. „Mám takovou radost!“ Camilla ji objala, přičemž nechtěně zlomila jednu kapradinu. Olivia se zahihňala.

„Věděla jsem, že s Ivy něco zjistíte, když budete dál hledat,“ prohlásila Camilla hrdě.

Olivia musela uznat, že se jim vytrvalost vyplatila. Záhadu svých rodičů se snažily rozlousknout od první chvíle, co zjistily, že jsou dvojčata.

„Díky, Camillo,“ řekla Olivia a ještě jednou kamarádku objala. „Chtěla jsem ti to povědět osobně.“

„Tak kdo to je? Kdo je tvůj táta?“ vyptávala se Camilla zvědavě.

Olivia našpulila rty a vychutnávala si tu chvíli.

Kamarádka si ji zkoumavě prohlížela. „Já to věděla!“ vyjekla. „Je to nějaká celebrita! Vždycky se mi zdálo, že máš rty jako George Clooney!“

„Nene,“ zavrtěla Olivia upejpavě hlavou. „Je to ještě lepší.“

„Antonio Banderas?“ zašeptala Camilla užasle.

Vydá: CooBoo; září 2015