Temnářka pokřtila další přírůstek do světa Podmoří

Poslední květnovou sobotu zavítala do Prahy rodačka z Uherského Hradiště, autorka dark-fantasy románů Tereza Matoušková. Už přes deset let tvoří příběhy z vlastního fiktivního světa zvaného Podmoří, které se setkávají s pozitivními ohlasy. Mladá studentka historie je také aktivní blogerkou a organizátorkou „literárních dílen,“ které pomáhají především začínajícím autorům.

Matouskova_krestV naší metropoli, přesněji ve Výběrovém knihkupectví Café Exil, se rozhodla pokřtít svoji v pořadí již čtvrtou knihu s názvem Vílí kruhy. Na tu fanoušci čekali přes tři roky a někteří z nich si konečně přispěchali i pro podepsaný výtisk. Akce se účastnila také autorka ilustrací a obálky Alena Kubíková, společně s Terezou Matouškovou tak představily knihu Vílí kruhy v celé její úplnosti.

Podvečer se nesl v pohodovém, lehce tajemném duchu a každý dostal prostor pro všechny své otázky.

Jen co se nabídla příležitost, také jsem Terezu trošku vyzpovídala.

Poslala jsi mezi čtenáře svoji už čtvrtou knihu. V čem bylo vydání Vílích kruhů snazší, nebo naopak složitější než vydání předchozích děl?

Tak já jsem nejprve začala vydávat na vlastní náklady, což je vlastně strašně jednoduché: člověk pošle svůj rukopis do nějaké firmy, která mu knížku vyrobí. Ale samozřejmě zase je tam komplikace s prodejem. Musíte si zařídit veškerou distribuci sami. Jde spíše o to, že něco dáte svým kamarádům, svým známým, pár lidem, které nějak potkáte po cestě. Moje předchozí kniha – Hladová přání – se uchytila v dětském nakladatelství, což bylo žánrově trošku stranou. S Vílími kruhy to bylo těžší v tom, že jelikož jde o dílko temnější, dospělejší, měla jsem ambice vydat je v žánrově odpovídajícím nakladatelství. Takže mi chvíli trvalo, než jsem je někam dostala. Musím říci, že Vílí kruhy jsou knížkou, kterou jsem si vyloženě vydřela, ať už po té obsahové stránce, tak i po stránce distribuce ke čtenářům. Také se na vydání čekalo více než tři roky.

Máš manažera? Někoho, kdo se ti stará o propagaci, distribuci nebo finance? Nebo to všechno zvládáš úplně sama?

Já se přiznám, že mě tyto věci poměrně zajímají a baví, takže si to všechno řeším sama. Mám dobrý pocit, když knížku zprostředkuji čtenáři sama; když mu ji představím, něco k tomu popovídám. Přeci jen pro víceméně začátečníka nejsou větší investice návratné, takže například videoupoutávku mi dělal kamarád z grafické střední. Člověk je rád, když se knihy prodávají, že to nějak funguje. Není to tak, že by se tím člověk uživil, k tomu směřuji spíše v budoucnu.

Vili-kruhy_krestKdy jsi vlastně sepsala svůj vůbec první příběh, o čem byl a jak to s ním dopadlo?

První povídku jako takovou jsem napsala někdy ve třinácti letech a týkala se také Podmoří.

Takže hned v prvopočátku sis stvořila svět a pak jsi o něm prostě začala psát?

Ano, ten svět už jsem měla delší dobu vymyšlený.

A jak to s povídkou dopadlo?

Šla do nějaké školní literární soutěže a vyhrála.

Vím, že posloucháš tvrdší a složitější hudbu. Jak její poslech ovlivňuje tvoji tvorbu? Má vliv například na tvoje postavy, děj, nebo třeba atmosféru?

Myslím si, že vše, co člověk dělá, je nějakým způsobem propojené. Takže když poslouchá určitou muziku, tak do toho stylu stylizuje postavy i vytvořený svět. Atmosféra se dostává z hudby do textu a na druhou stranu zase podle toho, co autor zrovna píše, si pak pustí muziku. Toto celé je velmi propojený organismus. Jak člověk vypadá, jak píše, jaké má názory, to není něco, co by šlo oddělit, ani vysvětlit bez toho, aby člověk znal celkový kontext.

Kdyby to bylo možné – chtěla bys být některou ze svých hlavních postav? A jak moc se vžíváš do postav vedlejších?

Já si myslím, že každá postava vždycky nese kousek svého autora. V zásadě on jí je. Má určité vrstvy, určité vlastnosti, které se váží k některé postavě. Má v sobě skryté modely z výchovy, z partnerských vztahů, z přátelských vztahů, které potom používá v textu. Já osobně hodně používám stylizaci jedné své hrdinky – Zorany. To je taková jedna vnější vrstva. Těch podobností s dalšími postavami byste tam našli asi spoustu. Občas je překvapující i pro samotného autora, když ve svém textu něco zpětně objeví, nebo v určité situaci jedná jako některá z jeho postav.

Co na nás chystáš do budoucna?

Samozřejmě další Podmoří, momentálně pracuji na Pláči němého boha, který je jakýmsi prequelem k podmořským příběhům. Také pracujeme s Janou Poláčkovou na orientálně laděné fantasy.

Co bys chtěla vzkázat svým čtenářům, kteří si knihu koupili, nebo se koupit chystají?

Příjemné počtení a doufám, že se uvidíme na nějaké besedě nebo conu.

 

Foto: Hanina Veselá
Fotogalerie z akce na FB zde

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít