Charlaine Harris: Pravá krev – Smrtelná odplata
Sookie Stackhouseová, kdo z naší branže by ji neznal. I ti méně znalí museli její jméno zaslechnout když už ne v souvislosti s knižní ságou, tak aspoň se seriálem. Její bloňdaté vlasy a bujné poprsí hýbe světem upírů, vlkodlaků a dalších nadpřirozených bytostí…aspoň do chvíle, než o jednu ze svých předností přijde.
A mužské čtenáře (pokud nejsem jediný) potěším, kyprá ňadra nedojdou úhony, za to se bude Sookie muset na čas vzdát svých vlasů. Připraví ji o ně požár, zapálený v Merlottově baru, který někdo (musíme zjistit kdo) založil, aby dosáhl svého cíle (musíme zjistit proč). Dobrá, ironii beru zpět, autorka se čím dál tím více odprosťuje od klasických klišé a její knihy dostávají spád (škoda, že těsně před koncem). Žhářského útoku na Samův bar je počátkem Sookiina postupného konce. Eric má starosti, které před ní tají, Pam se trápí kvůli své přítelkyni, ani BIllovi není dvakrát nejlépe, a když už si Sookie myslí, že může nalézt bezpečí a útěchu aspoň v Claudovi nebo Amélii, zjistí, že se šeredně spletla. A aby toho nebylo málo, chystá se úkladná vražda Viktora, regenta krále Fellipeho.
Zmateni? Příběh sám o sobě dává opět důraz na několik rovin děje, většina z nich je sice rázně utnutých Sookiin: "Dost! Vypadněte!", ale i přes to přináší každá kapitola malý a nečekaný zvrat. Už tedy nečteme knížku, ve které se po celou dobu propracováváme ke konci, kde nastane cosi triumfálního, Harris nám to zde servíruje postupně, což má dvě hlavní výhody. Čtenář tak vše vstřebá mnohem lépe a hlavně, neztrácí pozornost a nenudí se. Kniha prakticky nemá hluchá místa a pokud se vyskytne pasáž, neobsahující nic, ale vůbec nic, je aspoň vtipná.
Smrtelná odplata jeu nás prozatím poslední díl a potrvá půl roku, než si na jeho vydání počkáme aspoň v originále. Pravá krev se ale zřejmě postupně blíží ke svému konci, autorka původní záměr desetidílné série protáhla o další 3 a vzhledem k faktu, že Smrtelná odplata je jedenáctá v pořadí, dost možná na sebe nenechá triumfální konec dlouho čekat.
Nějaký krátký…sakra. Ale komu by se chtělo o Vánocích psát s dlouhou recenzí na kratičkou knihu, no ne? :)
Jak čtu ty tvoje recenze, říkám si, jestli si ze svých čtenářů nedělá sama autorka už srandu, když tam plácá jedno přes druhé, zvláště v tom, podle tvých recenzí, hluchém místě mezi pátým a desátým dílem…
Kupuju ze jen ze setrvačnosti:-(