Tanja Heitmann: Ranní červánky

„Tak dobře, neměl jsem k tobě asi chodit, rozhodně ne v tomhle stavu. Něco mě sem přitáhlo, ale vlastně mě to k tobě táhne každou zatracenou noc od chvíle, kdy jsem tě poprvé uviděl v Etiennově domě. Kdybych nebyl tak zraněný, vůbec by sis mě nevšimla. Moje chyba.“ (str. 41)

Lea je pozvána na setkání diskusního kroužku, které se koná u jejího profesora literatury Etienna Carriéra. Tam potkává krásného, ale zamlklého Adama, který ji zcela uchvátí. Stačí jen pár dalších schůzek s Adamem, a Lea si je jistá, že je k smrti zamilovaná do muže ovládaného démonem, který se jí chce za každou cenu zmocnit. Je Adam dost silný, aby démonovu nátlaku odolal? A chce vůbec Lea, aby se naléhání bránil? Nebylo by pro všechny jednodušší, kdyby ji proměnil?

Když se Lea jedné noci probudí z ošklivého snu a nalezne u sebe v pokoji zraněného a nahého Adama, netuší, co si o tom myslet. Před jejíma očima se mu začnou hojit zranění, a protože Lea odmítá nechat situaci bez povšimnutí, Adam jí vysvětlí, že se o tělo dělí s démonem, a ten ho nutí vyhledávat její společnost. Lea to přijme poměrně klidně. Silně po něm touží, jenže namísto důvěrností si od ní Adam udržuje odstup, protože nechce podlehnout démonovu vábení a přetáhnout ji na temnou stranu jako svou družku.

Adam se pod maskou lhostejnosti a chladného chování snaží získat nad Leou vrch. Komunikuje minimálně, své reakce skrývá a Lea téměř nikdy neví, co Adam cítí nebo jaký má na danou věc názor. Adamova schopnost zjistit z pachové stopy citové rozpoložení člověka je úchvatná i děsivá zároveň. Lea si rychle zvykne, že má druhý stín, jelikož je Adam neustále po jejím boku. Jeho bezeslovné příchody a odchody ji uvrhají do střídavé lázně pocitů a psychicky ji vyčerpávají. Když je pryč, bojí se, že už se Adam nevrátí. V jeho přítomnosti se zase obává, že ji začne vidět jako průměrnou a obyčejnou dívku, kterou opustí. Této varianty se hrozí víc než možnosti, že Adam podlehne démonovu naléhání a promění ji.

Inteligentní Lea má neustálou potřebu bedlivě pozorovat své okolí a každého okamžitě hodnotit. Pracuje v nakladatelství a umí se obejít bez společnosti lidí, pokud má své knihy. Setkání hlavních postav proběhne téměř dramaticky a s pořádnou dávkou napětí. Lea v baru nemyslí na nic jiného, než jak ji úchvatný muž přitahuje a jaké nebezpečí pro ni představuje. Ty oči jsou jí natolik blízké, že zprvu odmítá uvěřit, kdo před ní po dvou letech opět stojí. Adam působí na její smysly jako opojné víno, které jí silně stoupá do hlavy. Z přítomnosti se ocitneme v zajetí vzpomínek a čtenář se dozvídá, jakou mají ti dva společnou minulost.

Uchvacující příběh se odehrává v anonymním městě, kde mrzne a často vypadává proud, načež se děj přesune do teplejší lokality. Autorka vykresluje podstatu démona ovládajícího člověka velice realisticky a ukazuje, že se jedná o neustálý boj o nadvládu těla a démonovu bojechtivost spojenou s touhou po krvi. Ranní červánky jsou vyprávěny ve třetí osobě z pohledu Ley, ale dochází i na vsuvky ze strany Adama. Barvité popisy okolí dodávají příběhu tu správnou atmosféru. Dialogy jsou prolínány s myšlenkami, po emoční stránce příběh doslova překypuje, nechybí zde ani dostatek napětí, akce či romantiky. Velmi dobře propracovaný charakter postav v kombinaci s mnohdy humornými a svěžími dialogy, činí z knihy požitek, který by si neměl nechat ujít žádný milovník romantického fantasy žánru.

Německá autorka Tanja Heitmann pracuje v literární agentuře, a jelikož miluje fantastické příběhy, rozhodla se v této oblasti přispět. Jak v jejím prvním románu Zimní měsíc (Brána; 2010), tak v Ranních červánkách se objevují nadpřirozené bytosti, které v sobě mají démona.

Vydala: Brána; 2011