Lovci Duny – tajemný nepřítel mnoha tváří se začíná odhalovat

Zakončení rozsáhlého epického příběhu v sobě vždy nese i jistou míru nostalgie. Obzvláště pokud měl z jakéhokoliv důvodu dlouhou dobu otevřený konec. Čtenářova mysl se mohla svobodně toulat po nekonečných možnostech dalších dobrodružství, dokud závěr nedostal jasnou podobu.

První část dvojdílného zakončení doslova nesmrtelné a neopakovatelné vědeckofantastické série Duna, která nemá v historii žánru prakticky obdoby (tedy až na Pána prstenů) vychází z posmrtně nalezených poznámek jejího tvůrce, vizionáře a velmistra žánru Franka Herberta. Přenesení tohoto zamýšleného závěru do knižní podoby se zhostil jeho syn Brian Herbert a na pomoc si k tomu přizval Kevina J. Andersona, autora se zkušenostmi psát nové příběhy zasazené do již existujících vymyšlených světů.

Autoři se v knize Lovci Duny soustředí na dvě hlavní dějové linie a jednu vedlejší. První linie sleduje počínání Matky velitelky Murbelly a její snahu posílit a navždy završit spojení Ctihodných matek Bene Gesseritu se Ctěnými matre. Jedná se však o zdlouhavý a vysilující proces. I přes příkladné exekuční souzení a nemilosrdné popravy rebelek uvnitř Nového sesterstva stále bují jako rakovina nesouhlas u některých členek a tím způsobuje vznik rebelského tábora i na Kapitule. Samotná domovská planeta Bene Gesseritu se transformuje na nekompromisní poušť, výsadní panství červů. Navíc odštěpené frakce Ctěných matre na nových základnách dříve dobytých planet, které nikdy nepřijaly bojem na Uzlu zasloužené velení Murbelly jako své právoplatné Vrchní ctěné matre, by jen stěží přijaly myšlenku na sjednocení s úhlavním nepřítelem v oblasti starého Impéria, kterého měly v plánu úplně vyhladit. Právě s těmito odbojnými frakcemi se Nové sesterstvo bude muset vypořádat nejdříve.

V druhé linii se nekoráb s příznačným názvem Ithaka, jenž unikl z Kapituly krátce po sjednocení Bene Gesseritu s Ctěnými matre, snaží vyhnout vratkému sjednocení tohoto Nového sesterstva i pátrající a stahující se tachyonové síti kolem Ithaky. Mezi lidmi na palubě jsou přítomni Sheeana, gholové Duncan Idaho a bašár Miles Teg, dále ortodoxní Ctihodné matky, čtyři futáři, poslední příslušníci židovského národa, přeživší pogrom na Gammu, poslední tleilaxanský pán Scytale zachráněný při zkáze Bene Tleilaxu, jenž pro své přežití už nemá jinou možnost než odhalit poslední tajemství svého zaniklého národa. To přivede na světlo světa možnost vypěstování gholů významných postav historie Duny, aby zachránili Tyranovu Zlatou stezku a dopomohli přežití lidstva, a to právě před únikem ze spárů skrytého Nepřítele.

Ta třetí linie se vine v duchu odkrývání záměrů samotného Nepřítele, pomalého odhalování jeho skryté podstaty a skutečně destruktivního potenciálu jeho síly, i skrytých činností jeho ne až tak loajálních pomocníků v podobě Tvarových tanečníků úplně nového typu. Ani oni se neubrání pod vedením svého velitele Khronea splétat vlastní mocenské plány uvnitř plánů. A každý následující tah je obzvláště důležitý před přicházející rozhodující konečnou bitvou všech dob zvanou Kralizec.

• Duna – hrdinská pouť za osudem plná mystiky a archetypů
• Spasitel Duny – příběh plný intrik a spiknutí
• Děti Duny – nová generace, stále stejné intriky
• Božský imperátor Duny – několik tisíciletí vlády v područí Boha
• Padesát hodin na hřbetě písečného červa
• Kacíři Duny – Tyranova Zlatá stezka začíná přinášet své plody
• Kapitula: Duna – neodvratná ničivost konfliktu míří do finále
• Píseční červi Duny – odvěká válka směřuje ke konečné bitvě
• Tereza Matoušková: Pláč němého boha I
• Písky Duny – čtveřice zrnek v písečné duně

Až na posledních stranách knihy Lovci Duny se skutečně odhaluje podstata Nepřítele a opravdu to na čtenáře působí napínavě, obzvláště s přihlédnutím na otevřený konec sedmého románu ze základní dějové linie. I když každý čtenář ví, že knihu nenapsal Frank Herbert, stejně se jedná o příběh, v němž je jasně cítit vinoucí se tenká stříbrná nit otce světa nedokončené Duny, jeho osobního odkazu tomuto světu. Do jaké míry splňuje tato kniha odkaz nalezený ve dvou trezorech po mnoha letech od autorova úmrtí, je skutečně čistým dílem původní myšlenky tvůrce a do jaké míry se do pokračování promítly tvůrčí osobnosti obou autorů? Vše stejně nezáleží na přítomnosti Tyranovy Zlaté stezky, nýbrž na hráčích. Ta hra je epická a dost často jsou na hracím poli figurky, se kterými se nedá táhnout. Hra bez úplně jasných pravidel je useknuta stejně, jako je useknutý závěr knihy.

Čtenář se dozví zásadní informace o Nepříteli mnoha tváří, o původu Ctěných matre a celkově o dalších spojitostech zmíněných dosud jen v dřívějších románech anebo v příbězích, které tato autorská dvojice do světa Duny vsadila. A jistě nedojde k prozrazení nijaké zásadní informace, pokud se odhalí zásadní význam Kwisatz Haderacha.

Až poslední kniha ukáže, jestli jsou obě tato pokračování hodna být součástí epické série Duna, anebo by měla být brána samostatně a nebýt s původní sérií vůbec spojována. Každopádně Lovci Duny a Píseční červi Duny náleží neoddiskutovatelně k sobě, což i samo nakladatelství ctilo tím, že je obě vydalo současně.

Vydal: Baronet, 2023
Původní název: Hunters of Dune (2006)
Autor obálky: Emil Křižka
Překlad: Dana Chodilová
Počet stran: 544
Vazba: pevná
Cena: 649 Kč