N. K. Jemisinová: Slunce ve stínu (Snová krev 2)

Závěrečný díl dilogie Snová krev přivádí čtenáře zpět do čarovného fantasy světa inspirovaného starověkým Egyptem, kde vládne snová magie a nebezpečné intriky.

Gudžárej, město snů, které je domovem kultu měsíční bohyně Hanandži, se po smrti šíleného krále Eniketa ocitlo pod nadvládou Kisujského protektorátu. Jeho obyvatelé se však i nadále mohou spolehnout na služby kněží z Hetawy, hlavního chrámu bohyně.

Úlevu od nemocí a bolesti jim poskytuje také mladá Hanani, která doufá, že se z ní jednoho dne stane plnohodnotný sdíleč, přestože jako žena by této pozice dosáhla jako úplně první v historii. Její sen se rozplyne ve chvíli, kdy se něco hrozivě pokazí při léčitelské zkoušce. Hanani je nyní přinucena čekat na rozhodnutí svých představených, její osud i veškeré představy o budoucnosti se ale brzy zvrtnou ještě nečekanějším způsobem…

V Hetawě i v celém Gudžáreji to začíná vřít, mezi lidmi se šeptá o chystaném povstání a Hanani je společně s učitelem Mni-inhem vyslána na tajnou misi do pouště, kde se setká se členy národa Banbarrů i s dlouho ztraceným dědicem gudžárejského trůnu Wanahomenem. Princ léta pracoval na tom, aby si mezi Banbarry získal důstojné postavení, a nyní se chystá dát dohromady armádu a získat zpět svou zemi. Hanani mu má posloužit jako léčitelka a spojka s Hetawou, jenže nic nebude tak jednoduché, jak se zdá. Mocní obchodníci a představitelé nejrůznější kast spřádají v Gudžáreji vlastní plány a městem se navíc začíná šířit podivná a děsivá snová nákaza, na kterou jako by nebyl lék.

Slunce ve stínu volně navazuje na předchozí díl Smrtící luna. Mezi událostmi první a druhé knihy uplynulo deset let, a bylo proto docela zajímavé sledovat, jaký vývoj prodělala v mezidobí gudžárejská politika. Jsou to však v podstatě dva samostatné příběhy a pro pochopení událostí není vyloženě nutná znalost předchozího děje.

V knize se střídá několik perspektiv a N. K. Jemisinová čtenáře tentokrát zavádí i mimo samotné město Gudžárej, do pouště mezi napůl nomádské kmeny Banbarrů. Pro jejichž životní styl se nechala inspirovat indiánskou kulturou Anasaziů, která po sobě zanechala legendární skalní vesnice. Podobně jako v případě Gudžáreje i banbarrský životní styl a zvyky má přitom autorka promyšlené do detailu, a tak je skutečná radost se s nimi postupně seznamovat a odhalovat další drobnosti z tohoto světa.

Svojí strukturou se Slunce ve stínu blíží tradiční fantasy, vrcholí velkým vojenským konfliktem a poměrně významnou roli v příběhu hraje klasicky pojatá romantická linka. Román možná není tak inovativní jako Smrtící luna, zato se v něm řeší v mnoha ohledech vážnější témata. Zaměřuje se na postavení žen ve společnosti a na vykreslení střetů různých kultur. Hlavní hrdinové zde čelí předsudkům, jsou nuceni vyrovnávat se s bolestí i s těžkými traumaty.

V příběhu vystupuje několik postav známých z přechozího dílu, jako je například protektorka Sunandi nebo sběrač Nidžiri, zastávají však pouze menší role a hlavní pozornost je soustředěna na osudy Hanani, Wanahomena a také na Tiánet, dceru z jedné bohaté a vysoce postavené gudžárejské rodiny, jejíž otec se snaží ovlivnit budoucnost města.

Právě před dějovou linkou Tiánet je třeba citlivější čtenáře varovat, protože její součástí jsou scény vykreslující sexuální násilí a zneužívání. N. K. Jemisinová je v tomto ohledu poměrně radikální, a jak prohlašuje i na svém blogu, zastává názor, že se na tuto problematiku má poukazovat a mají se o ní vést diskuze, uvedené pasáže v knize ale rozhodně nejsou pro každého.

Celkově je Slunce ve stínu hodně povedená fantasy, která možná tíhne k trošku klasičtější zápletce, ale vše autorka vynahrazuje dopodrobna promyšleným světem a skvělou prózou. Přestože jde o poměrně dlouhý román, nejsou v něm hluchá místa, a to, že se nebojí dotýkat i hodně palčivých a aktuálních otázek, považuju rozhodně za přednost.

Ukázka

Originální název: The Shadowed Sun
Stránky autorky: https://nkjemisin.com/
Vydal: Host, 2022
Překlad: Roman Tilcer
Vazba: vázaná
Počet stran: 600
Cena: 549 Kč