Autor: Pavel Skořepa

Není ničeho více povznášejícího než poznávat vlastní kořeny. A není věru ničeho záslužnějšího, než když k tomu někdo jiný dá podnět. O to více potom člověk pozná sám sebe, ať už v životě, anebo v českém hororovém žánru.

Může být internetová šikana vtipná? Může takovýto způsob nenávistných projevů zabřednout až do žánru bizarro fiction? Ano, může a Troll je toho jasným důkazem.

Nejtěžší jsou vždy začátky a konce. Při začátcích jde hlavně o neskutečné vynaložení velkého množství energie na prosazení sebe sama, zatímco u konce se pro změnu jedná o více či méně dobrovolné opuštění všeho získaného a do té doby vydobytého.

Přírodní rovnováha je více než jen křehká. Stačí nepatrné vychýlení misek vah a může dojít ke katastrofálním důsledkům pro celý uzavřený ekosystém. Obzvláště pak pro člověka jako druh, který si sice arogantně myslí, že se z přírodních zákonitostí již vymanil, ovšem nic nemůže být vzdálenější pravdě.

Jak by mohla vypadat fantaskně utopická společnost, v níž je všeho dostatek a přitom toho nejdůležitějšího bolestný nedostatek? Chybí možnost svobodné volby, přítomnost vlastního kritického názoru a v neposlední řadě i soud vlastních morálních hodnot.

Není nic nad ten pocit, když se objeví kniha knih. Tedy přesněji knižní titul, který dá vše a možná i o trochu víc všem filmovým nadšencům a milovníkům hororového žánru. Přesně proto by tato kniha měla ležet na nočním stolku každého hororového fanouška.

Duch minulosti ztvárněný v próze může být pro současného čtenáře daleko magičtějším zážitkem, než byl pro lid minulých epoch, ve kterých tyto texty vznikaly. A to i přes to, že dřívější lid býval v běžném životě daleko pověrčivější a zásahy tajemných a nebezpečných nelidských bytostí vídal na každém kroku.

Všelijaké mohou být cesty boží, obzvláště pokud je Bůh sadista a my lidé jsme jen jeho submisivní figurky na jakémsi zvráceném hracím poli. To samo o sobě mění všechna do této chvíle myslitelná pravidla hry.

Vánoční čas by mohl být časem zázraků. A co by tuto domněnku mohlo podpořit víc nežli antologie všech žánrů fantastiky, a navíc první ve slovenštině, krom jedné skromné výjimky. Milý čtenáři, vydej se na sváteční pouť slovenskými Vianocemi.

Kouzlo Vánoc mohou nejvíce procítit nevinné a čisté dětské duše, které v něj stále ještě věří. Opravdu nikdy neuškodí se ponořit do ducha Vánoc časů minulých, sic nedávných, přesto již v nedosažitelné minulosti zaznamenaných.