Temná epocha – povídkový testament Marka E. Pochy

Publikováno: Autor:

Nejtěžší jsou vždy začátky a konce. Při začátcích jde hlavně o neskutečné vynaložení velkého množství energie na prosazení sebe sama, zatímco u konce se pro změnu jedná o více či méně dobrovolné opuštění všeho získaného a do té doby vydobytého.

Představitel slovenské hororové literární scény Mark E. Pocha na loňském ročníku festivalu HorrorCon 2023 ohlásil definitivní konec své spisovatelské kariéry. Toto gesto rozloučení bylo umocněno vydáním reprezentativního výběru z díla v povídkové sbírce Temná epocha, která vyšla již tradičně v žánrovém nakladatelství Carcosa. Na zmíněné akci došlo i ke slavnostnímu křtu této knihy.

Nyní již k jednotlivým povídkám:

Ti, co procházejí kolem – Psychologické drama konfliktů bývalých manželů je zde spojené s kingovsko-lovecraftovským motivem, v němž Dan cestuje domů po okresních silnicích, aby se vyhnul zbytečnému provozu. Tím si ovšem zadělá na daleko závažnější potíže.

Můj kamarád – Čistokrevný, lehce snový lovecraftovský motiv vyprávěný v ich formě pojednává o jednom velmi neobvyklém a zničujícím přátelství.

Necestuj tím vlakem – I představitelé nočních můr mohou mít své oddělení, a dokonce odbory ve firmě Říše snů. Ovšem co se stane, když ve firmě dojde k reorganizaci a rušení míst, což s sebou přináší nutnost rekvalifikace pro jednoho vraždícího Vandráka?

Šepoty mrtvých – Zánik lidské civilizace způsobený smrtící nákazou může být pro přeživší jedince velmi psychicky náročný na vyrovnání se s takovou situací. Jak ostatně pozná postarší muž ještě stále truchlící kvůli bolestné ztrátě manželky.

Pod povrchem – Náměty o nočních vlacích a spojích metra jsou vděčným tématem, jak by o tom mohl vyprávět třeba Clive Barker. Podobný barkerovský motiv přivede Adama rovnou z vánočního firemního večírku na poslední noční spoj metra. Cesta, která na něj čeká, se mu rozhodně zamlouvat nebude, nehledě na to, že při ní půjde nejen o jeho život.

Z hlubin – Konec světa, jak jej známe, může mít mnoho podob. Jedna z nich může přijít nenápadně v podobě nepřerušovaného deště, který dokáže z hlubin vyplavit ledacos krvelačného. A to i v bezpečí bytu u prostého sledování televize.

Svézt – Pro mladé dívky představuje nabídka svezení vždy daleko větší riziko než pro kohokoliv jiného. Je úplně jedno, na kterém místě světa k této nabídce dojde. Tak proč ne třeba v Tatrách, kde má právě svůj lovný revír neznámý sériový vrah?

Zloděj vzpomínek – Samael je feťák. Ovšem jeho drogou není žádná obyčejně užívaná měkká nebo tvrdá droga. Současně způsob výběru objektu k získání dávky je u Samaela velmi specifický. Ovšem i zdánlivě dokonalý a neodhalitelný systém se může jednou nepěkně zvrtnout.

Lesy mají oči – Vidina idylického života v blahobytu s krásnou milující manželkou po boku se Borisovi rýsovala až příliš dosažitelně. Tedy až do jeho odjezdu z rozlučky se svobodou. Po autonehodě při zpáteční cestě vedoucí hustými lesy se setkal se třemi mladými polonahými ženami křepčícími u velikého ohniště. Původně u nich hledal pomoc. Vše, co následovalo, se zdálo jako magický sen, ale jen do chvíle, než se Borisovi začal hroutit pod rukama celý svět a temnota se nekompromisně hlásila o svá práva.

Ďáblova díra – Dvojice vyšetřovatelů jisté nejmenované Organizace se vydává na jedno opuštěné panské sídlo, aby přišla na kloub tamějším nevysvětlitelným událostem. Prakticky okamžitě po příjezdu vyvede samotné místo oba nesourodé agenty z mylných představ. Musí čelit daleko nebezpečnější hrozbě, v níž nejde jen o samotný život, nýbrž i o duši.

Utíkejte, už jdu! – Opětovné téma konce světa je v této povídce pojato svěžím, i když ne právě úplně originálním způsobem. Hlavní postava se probudí o sobotním ránu s kocovinou a zjistí, že se světem je něco hodně špatně. Následné vystřízlivění je nakonec ještě o to horší.

Vyhlídka na věčný život, s. r. o. – Podomně nabízené produkty a služby mohou být různých podob. Serióznost těch, kteří je nabízejí, navíc bývá většinou nevalné kvality, natož aby byly pro případného zákazníka výhodnými. Osamělé důchodkyni se takto dostane přes práh domova obchodník s velice netradiční nabídkou.

Nemilosrdně – Ač je to možná k nevíře, najdou se jedinci, které vykonávání jejich pracovní činnosti plně naplňuje a uspokojuje. Jedním takovým je nový zřízenec čerstvě zaměstnaný v domově pro seniory. Svým klientům rád připomíná jejich životní pochybení, a to těsně před jejich nedobrovolným a bolestivým odchodem z tohoto světa.

Já je někdo jiný – Kafkovsky pojaté transformační drama v jedné obyčejné rodině se odehrává na pozadí blížících se neodvratitelných událostí globální války a je zpracované v duchu sci-fi žánru. Gregovi S. (Řehoř Samsa) se rozpadne jeho už tak neutěšený, existenciálně bolestný život, když se jednoho dne probudí a není schopen vstát z postele. Počínající metamorfóza jeho tělesné schránky je teprve v samotných začátcích a rodina už se jej začíná štítit.

Ante Portas Veritas – Další kafkovský motiv, pro změnu o hledání absolutní Pravdy. Autor líčí peripetie výjimečně nadaného hrdiny při snaze proniknout do knihovny, před okolním světem skryté a tajemstvími opředené, v níž mají být obsaženy odpovědi na všechny jeho nezodpovězené otázky.

Nedozírné důsledky administrativních omylů – Vtipně popsané peripetie čerstvě zemřelého spisovatele hororové fantastiky, který se vlivem administrativní chyby dostane do Pekla. Ovšem to je teprve začátek jeho dobrodružství, které může ve spojení s jeho psaným brakem mít až nedozírné nebeské následky.

Molo 66 – Obyčejný slunečný den na přístavním molu nejmenovaného chorvatského městečka může skončit opravdu nečekaně, navíc podle muslimských představ o apokalypse.

Na prahu umírajícího léta – Kontrast mezi poetičností použitého vypravěčského jazyka s popisovaným příběhem jedné netradiční uzavřené komunity je zvládnut na výbornou, v povídce jako vytržené ze scénáře filmové série Pach krve.

Spisovatel Mark E. Pocha ve svém (podle vlastních slov) posledním knižním titulu Temná epocha umožňuje čtenáři nahlédnout do průřezu své povídkové tvorby s teatrálností sobě vlastní. Současně se jedná o důstojné osobní rozloučení s jeho milovaným žánrem. To dává najevo nejen vlastnoruční předmluvou a hojnými poděkováními, nýbrž i kratičkými texty, které jednotlivé povídky uvádějí a stavějí je do celkového kontextu.

Povídky nejsou sestaveny chronologicky ani podle doby vzniku nebo vydání, ale podle vlastních slov autora zcela intuitivně. I pokud by na konci každé z povídek nebylo v závorce uvedeno, kde byla poprvé zveřejněna, přesto by milovník fantastiky s největší pravděpodobností dokázal rozlišit ty starší od těch novějších, a to včetně několika povídek, které vyšly poprvé až v této sbírce.

Z těch dřívějších je jasně cítit autorovo nadšení a láska k hororovému žánru (Nedozírné důsledky administrativních omylů, Ante Portas Veritas, Na prahu umírajícího léta či Necestuj tím vlakem), v dalších převažuje uklidnění a zralost autorského projevu (Pod povrchem a Lesy mají oči). Bohužel nejnovější povídky patří k těm nejslabším (Ti, co procházejí kolem a Molo 66). V nich už je obojí výše zmíněné nahrazeno na sílu vnucenou psychologickou nebo náboženskou linkou, které nijak zvlášť nefungují. I tak ale do sbírky zapadají a patří, neboť její obsah uzavírají v pomyslný celek.

Za zmínku stojí dvě povídky Zloděj vzpomínek a Ďáblova díra, které se staly součástí rozsáhlejšího titulu Svet je plný démonov (Hydra 2019)

Temná epocha je reprezentativní knihou, která stojí za pozornost všech, kteří se s tvorbou autora již někdy setkali (nejspíš to budou všichni, co po ní sáhnou), ale mohou po ni sáhnout i ti, pro něž to bude první setkáním s fenomenálním autorem brakové literatury jedné soukromé fantastické epochy Marka E. Pochy. Kniha vyšla s uhrančivě nádhernou tematickou obálkou, která hned zaujme lačné oko, od dalšího tvůrčího důchodce a hororového fotografa Petera Cwokyho Murína.

 

Vydala: Carcosa; 2023
Překlad: Milan Žáček, Lucie Kurdiovská
Obálka: Peter Cwoky Murín
Počet stran: 328
Vazba: brožovaná
Cena: 389 Kč