Vánoční strom z kostí

Redaktoři webzinu Děti noci přejí všem čtenářům krásné a veselé vánoční svátky.
Máme pro vás malý dárek od našeho redaktora Pavla Skořepy.

Vánoční strom z kostí

Kdesi v předalekém exotickém kraji, na nepřirozeně vyhlížející mýtině
tyčí se mohutný strom vánoční, sestavený jen z všemožných lidských kostí.
V jediném čase obalí se masem a i kůží. Rozzáří se množstvím světýlek
zářících snů předků, všech nesplněných přání. Kdo po nich se jich jen zhostí?

Na vršek jeho snese se z nebe hvězda rudá, září svou vypalující až zrak.
Nezastíní ji nic, ni mrak. V záři její zračí se prostá tichá naděje pro vše živé.
Kdo hledá kouzlo světla jejího, naleznout může pochopení ve snaze plnit přání.
To pohladí i zahřeje duše chladné, rozehřeje i srdce zmrzlé, vůle neduživé.

Život ve smrti, smrt v životě, všem svítí maják naděje ke splnění oněch přání.
Zní bezeslovná modlitba napájející tento strom předků i generace příštích lidí.
Co stalo se, se přece jen někdy může odestát! Smířit se s neuzavřenými hoři.
Každý přece jen, nezáleží na epoše, zákonech, morálce, co zasel, také jistě sklidí.

Vítr změn kývá větvemi z kostí. Vrzavý zvuk doprovází tyto trhavé pohyby.
Do rytmu přesně ptactvo nebeské zapěje chorál, oblohou zašustí padající sníh.
Vše pozře ticho temnoty, takové přivádějící k šílenství z vesmírné prázdnoty.
Vše se svorně přetočí, nahoře je dole, dole náhle nahoře a ctnost je prostý hřích.

Chrabrý rek ve své lesklé zbroji zprudka pobídne koně, by zachránil vše, co může
ze svého známého světa. Magie prastará nabývá sil a budí mocný dračí dech.
Člověk technikou zrozený, v mezihvězdných dálavách, hledá původ smyslu života.
Maják naděje nejen vánočního času, plněných přání, ukrývající se v lidských snech.

V neobejmutelné fantazii, jež nemá žádného omezení ani hranice…