Autor: Pavel Skořepa

Řeky svou životodárnou vláhou vždy hrály důležitou roli při zakládání lidských sídlišť. Dodávaly lidem vodu i potravu. Ovšem i trpělivost řeky má své meze, a pokud se k ní člověk nechová s náležitou úctou, dokáže se velmi tvrdě mstít.

Spisovatel a editor Petr Boček zkoumá archivní materiály a probírá se dobovými periodiky a tiskovinami. Teď sestavil další klenot odkazující na českou literární minulost. Tentokrát se zaměřil na balady již pozapomenutých básníků 19. století.

Nostalgie po dětství obvykle dokáže vymazat většinu toho špatného, s čím se člověk jako dítě ve svém okolí či nitru potýkal. Tedy až na určité výjimky. Pokud se jednalo o něco zlověstného a nebezpečného, to si lidská mysl nedokáže ani s uplynulými léty nijak zidealizovat.

Nakladatelství Medusa vydalo v loňském roce jednu velice netradiční knihu. Jedná se o novelu Dlouhá, temná, chmurná cesta, zatím nejluxusnější titul z nové ediční řady Podzem.

Parta mladých lidí vyráží za dobrodružstvím. Ocitne se však ve špatný čas na špatném místě. Tohle místo je až natolik zlé, že si dokáže oběti přitáhnout do své moci, vnutit jim vlastní temnou vůli a obejmout je vražednou náručí iluzí a vizí, z nichž není úniku.

Po novele Kyselé bonbóny přináší americký hororový spisovatel Kealan Patrick Burke českému čtenáři román s výstižným názvem Rodinka.

Co je ještě v rámci normality přijatelné a co se už dá označit za něco bizarně absurdního? Situace či příběhy, které svými vytaženými vlasy a vousy visí až příliš za hranou propasti normálních představ, svým kouzlem oslovují stále více tuzemských čtenářů.

Místa mají svojí paměť a i své strážce, ať už duchovní, anebo ty fyzické. Občas v tom nemusí být až tak hmatatelný rozdíl. Ovšem může jisté místo chránit cosi z úplně jiné, daleké země?

Sváteční období může být smutným a bezútěšným časem, pokud se člověk nachází na místech, kde by byl nerad i v normálním čase, natož v tom vánočním. Navíc pokud ho neobklopuje okruh těch nejmilovanějších.

Když člověk dá slib a následně ho plní až do zdárného konce, je na tom vždy něco posvátného. Přesto se výsledek odvíjí od množství faktorů. Jestli poslouží svému účelu, jak jedné, tak i druhé straně, anebo některé z nich v konečném důsledku uškodí.

V pozadí zdánlivě obyčejných událostí mohou být skryté hybné síly, které kvůli jejich neuchopitelnosti lze nazývat třeba i magickými. Na to, aby je člověk zaregistroval, stačí jen mít oči bystré a mysl otevřenou. Pak se zjeví i ty nejnenápadnější spojitosti dalekosáhle většího celku.