Autor: Finka

„Zrovna jsem se viděl na chodbě“ – stejně jako první díl Mickey7, začínají i Trable s antihmotou velice výstižně – ale to přece není možné! Osmička to být nemůže, toho rozebrali Hmyzáci a šablony do tiskárny byly přece smazány…

Na konci předešlého dílu slibuje Pán noci Bonarata, že bude Mercy pronásledovat do konce jejího života. Zatím jí jen dýchá na záda (do telefonu) a udržuje ji ve střehu a jeho oslovení „Ma petite“, rozhodně nezní mazlivě jako od hrdiny jiné knižní série.

V závěrečném díle trilogie Protektorát stojí umělé i neumělé inteligence s lidskou tváří i bez ní proti něčemu cizímu, co lidi přesahuje. Prim hraje opět primská majorka Sanda Greevová, teď už oficiální velitelka nejnebezpečnější zbraně ve známém vesmíru.

Majorka Sanda Greevová, persona non grata, nakopávačka zadků a královna nadávek, která jednoznačně velela už první knize, je zpět. Nenechá se ničím zastavit, její statistika přežití začíná konkurovat švábům a nic jí nezabrání v tom, aby bojovala za to, co si myslí, že je správné. Jen se musí včas rozhodnout, zda šlápnout do lejna a jak hluboko.

Po sto třiceti dvou letech ve vesmíru je prostředí archy Archimédes patřičně zoufalé. Loď se neustále opravuje, jeden obytný prstenec nefunguje vůbec, voda má cenu zlata a je platidlem, zločiny se trestají mulčováním a opravdu nikdo se nemusí bát, že zemře stářím.

Pravda je lidské právo. To tvrdí Nils Ortega, který se ve veřejné aréně pasuje za bojovníka za pravdu a transparentnost.

Lidstvo je na vrcholu svého vývoje a sídlí mezi hvězdami. Homo stellaris sapiens. Galaktické impérium Primů ovládá celý vesmír, nespokojení Ikarijci mají jen jednu všivou planetu a základ válečného konfliktu je na světě.

„Takhle pitomě jsem ještě neumřel“ – těmito slovy začíná příběh vyprávěný Mickeym Barnesem, jinak zvaným Sedmička. A jak číslo napovídá, jedná se o jeho sedmé zmrtvýchvstání. Ovšem osmé už představuje veliký problém, protože Sedmička to ještě nezabalil a duplikování lidských bytostí je těžký zločin…

Zmizel šílený upír Wulfe, mizí i slabí z nadpřirozené komunity a začínají kolovat zvěsti, že vlkodlačí smečku ani fae nižší bytosti nezajímají, starají se jen o o sebe a o mínění lidí. Prý není Tri-Cities azyl, ale past.

Když je někdo moc zvědavý a strká nos tam, kam nemá, obvykle přes něj dostane. Přitom nedráždit hada bosou nohou je dobré pravidlo. O tom se přesvědčí Terry Trent, hrdina Hetešova románu Universalchymie.

Jedny z posledních slov, která hlavní hrdina sci-fi románu Temná hmota slyší před propadem do podivné králičí nory, jež se tváří jako jeho život, jsou: ,,Jsi v životě šťastný?“