Autor: Finka

Pravda je lidské právo. To tvrdí Nils Ortega, který se ve veřejné aréně pasuje za bojovníka za pravdu a transparentnost.

Lidstvo je na vrcholu svého vývoje a sídlí mezi hvězdami. Homo stellaris sapiens. Galaktické impérium Primů ovládá celý vesmír, nespokojení Ikarijci mají jen jednu všivou planetu a základ válečného konfliktu je na světě.

„Takhle pitomě jsem ještě neumřel“ – těmito slovy začíná příběh vyprávěný Mickeym Barnesem, jinak zvaným Sedmička. A jak číslo napovídá, jedná se o jeho sedmé zmrtvýchvstání. Ovšem osmé už představuje veliký problém, protože Sedmička to ještě nezabalil a duplikování lidských bytostí je těžký zločin…

Zmizel šílený upír Wulfe, mizí i slabí z nadpřirozené komunity a začínají kolovat zvěsti, že vlkodlačí smečku ani fae nižší bytosti nezajímají, starají se jen o o sebe a o mínění lidí. Prý není Tri-Cities azyl, ale past.

Když je někdo moc zvědavý a strká nos tam, kam nemá, obvykle přes něj dostane. Přitom nedráždit hada bosou nohou je dobré pravidlo. O tom se přesvědčí Terry Trent, hrdina Hetešova románu Universalchymie.

Jedny z posledních slov, která hlavní hrdina sci-fi románu Temná hmota slyší před propadem do podivné králičí nory, jež se tváří jako jeho život, jsou: ,,Jsi v životě šťastný?“

Je libo steak z démona? Nebo vyzvracený puding? Ne, kniha Rozštěpené nekonečno není kuchařka pro fajnšmekry, ale pikantní směs sci-fi a fantasy.

Stačí vyslovit jediné slovo a člověk se rozplyne jako bublina. Takže první a nejdůležitější ve znakové řeči přeživších je prst položený přes rty. Dobré je také dětem přelepit ústa páskou…

Přede dveřmi vlkodlačího páru Charlese a Anny v montanském Aspen Creeku stojí agenti FBI, což je nemilé překvapení, zvlášť když hostitelé musí žít tak nějak v utajení.

Jak vypadá ideální letní čtení? Třeba takhle: prosluněná Florencie a temní upíři. Že to nejde dohromady? Ale jde a skvěle. Město má totiž i jiné obyvatele než lidi.

Alex je mág a jasnovidec, chcete-li věštec, jenž nakukuje do budoucnosti a vidí pravděpodobnosti a následky rozhodnutí – což je jistě dost atraktivní a užitečné, ale stejně tak nebezpečné. Ne nadarmo je věštců tak málo, jelikož zešílí nebo své schopnosti zablokují.