Autor: Supermartonátor

Každý žánr má své zvyklosti a čtenář si jich s přibývajícími zkušenostmi začne více všímat. O to větší radost dokáže udělat, když se „potkáte“ s knihou, která jde proti zavedeným zvyklostem a bourá obvyklá klišé. Jednou z takových je Borne od Jeffa VanderMeera.

Poslední měsíce jsou poměrně bohaté na povídkové antologie a je to jedině dobře. Jednou z nich je i útlá knížečka s názvem Vostrá krása, která vyšla u nakladatelství Golden dog. Právě ono pojmenování sbírky je podstatné.

Ještě před pár lety bych byl v podstatě rád za každý článek či zmínku o H. P. Lovecraftovi. Každá kniha, která vyšla, znamenala svátek a mýtus Cthulhu tu byl v podstatě jen pro poměrně úzký okruh hororových fajnšmekrů. Dnes je tomu jinak a zejména letošní rok nabídl mnoho věcí, které jsou se jménem hororového mistra spjaty. Jednou z těch nejvýraznějších je i čtvrté pokračování povídkové antologie Černá křídla Cthulhu.

Jaké by měl asi H. P. Lovecraft pocity, kdyby zjistil, jak je v současnosti jeho jméno v kurzu? Měl by radost? A co by řekl tomu, že vznikla novela, ve které vystupuje on sám, a že se jedná o porno horor?

Spousta lidí ráda čte. Mnoho z nich má v oblibě především knihy plné fantastiky. A není málo ani těch, kteří po přečtení skvělého příběhu chtějí také napsat svůj román či fantasy ságu a stvořit vlastní svět. Pro takové lidi, tedy potencionální spisovatele, vyšla skvělá kniha – Kniha divů.

Vzpomínky jsou jako vzácný poklad, který zakopeme v hloubi své paměti. Stačí pak ale malý stimul, který najednou vzpomínku uvolní. Tím může být například návrat po letech do rodného města, abychom uložili urnu s popelem někoho blízkého. Podobnou věc zažívá hlavní hrdina románu Mízožravci.

H. P. Lovecrafta (1890-1937) dnes známe jako jednoho z čelních představitelů hororové literatury a tvůrce čím dál populárnějšího mýtu Cthulhu. Níže uvedená ukázka básně „Vichry z hvězd“ je z nové knihy Houby z Yuggothu, kterou vydalo nakladatelství Straky na vrbě. 

Stephena Kinga už dnes asi není třeba představovat. Proslavil se jako král hororu, ale zavítal i do spousty jiných žánrů, ať už šlo o sci-fi (Pavučina snů), fantasy (Temná věž, Dračí oči) či krimi (Pan Mercedes). Nyní mu u nás vychází drobná knížečka s názvem Povznesení.

Přemýšleli jste někdy o tom, zda dobře znáte své město? Cítíte se v něm bezpečně? Napadlo vás, jaké by to bylo, kdyby vás někdo neustále sledoval? Pokud jste si nikdy takové otázky nepoložili, po přečtení Miévilleho románu Město & město vás třeba napadnou.