Bod nasycení – když vlhkost vzduchu dosáhne maxima

Publikováno: Autor:

Nakladatelství Triton přineslo čtenářům další z novel Adriana Tchaikovského – tentokrát čerstvý kousek z loňského léta spadající do nové, tematicky volně provázané série nazvané Terrible Worlds: Transformations.

Jasmine Marksová před dvaceti lety pracovala v místě přezdívaném Zóna. Jde o neobyvatelný region, kde je takové teplo a taková vlhkost vzduchu, že teplokrevní živočichové – k nimž lidé samozřejmě patří – zde nemají šanci přežít. Jde o další důsledek ničení planety, ale i tak se lidstvo samozřejmě pokouší tento region využít. Program je ale nakonec zastaven a tým vědců, k nimž Jasmine patřila, rozpuštěn. Nyní je ale Jasmine povolána zpět, protože je potřeba její expertíza při záchranné misi.

Adrian Tchaikovsky dokáže i na malém prostoru, který mu novely dávají, skvěle předvést své vypravěčské umění. Většinou totiž dokáže přijít s neokoukaným prvkem či inovativním pojetím staré známé klasiky. V případě Bodu nasycení jde o kombinaci obou přístupů.

Tchaikovsky vzal klasický motiv boje s nehostinným místem, kde kromě zjevných nebezpečí číhají také skryté hrozby. Tím do vyprávění vnáší hororové prvky à la vyvražďovačka a spolu s nimi také napětí. Další věc, kterou tu autor skvěle využil, ale která může být spoustě čtenářů trnem v oku, je poměrně zvláštní způsob použití nespolehlivého vypravěče.

Celý příběh je pojatý jako osobní výpověď Jasmine, která nahrává rozhovory s kolegy nebo sama shrnuje dění během samotné mise (hovoří ale i o tom, jak se k misi dostala). Jenže řadu událostí nahrává na přeskáčku, protože se k jejich namluvení dostala až později. Mnoho okamžiků tak vnímá zkresleně skrze svou optiku a uběhnutý čas, události se proto mohly seběhnout maličko jinak nebo jí prostě nepřišly důležité, a tak je zmíní okrajově až později. Jasmine je celkově dost roztržitá a nezřídka odbíhá od tématu, čímž vyvolává zmatek. Když k tomu připočteme i to, že rozhodně nenahrála svůj komentář ke všemu a některé situace jsou natolik vyhrocené, že je Jasmine nedokáže dvakrát dobře interpretovat, dostáváme se do bodu, kdy je role nespolehlivého vypravěče dotažená takřka ad absurdum.

Bod nasycení je řemeslně skvělý. Nejen samotné uchopení narativu, ale i to, jak se všechno postupně i navzdory mozaice pouhých útržků dění přece jen splétá dohromady. Některé věci možná tolik nepřekvapí, ale nutno říct, že jestli Tchaikovsky něco umí, jsou to zdařilé závěry.

Tak jako v celé řadě svých dalších románů a novel se i zde Tchaikovsky opět dotýká tématu ekologie a ničení planety. Věnuje se také otázce evoluce a biologie. Nedokážu říct, nakolik jsou informace použité v textu správné, ale na první dobrou to celé vypadá chytře a zároveň srozumitelně.

Tentokrát tu nedostanou takový prostor postavy – je jich tu sice dost, ale vzhledem ke způsobu vyprávění nemají tolik šancí se předvést. Vlivem toho nefungují tolik emoce, ale na druhou stranu si čtenáři mohou užít autorovu imaginaci a vypsanou ruku, díky čemuž Bod nasycení zvládnou hravě přečíst za jeden večer.

Adrian Tchaikovsky patří ve světě k uznávaným autorům, pravidelně bývá nominovaný na řadu žánrových ocenění. Zmiňme třeba vítězství v roce 2023 v ceně Hugo v kategorii série (za trilogii Děti času), které ale autor odmítá zmiňovat vzhledem k problémům, které se ten rok v hlasování prokázaly. Cenu Arthura C. Clarka za Děti času z roku 2016 mu ale nikdo neodpáře, stejně jako řadu jiných cen. Letos má hned tři želízka v ohni v nominacích na Huga (dvakrát za román a jednou za sérii) a další dvě v ceně Locus (dvakrát v kategorii román). Dostal se také opět do shortlistu ceny Arthura C. Clarka. Novela Bod nasycení už má také jeden zářez – a sice cenu BSFA (British Sience Fiction Association) v kategorii Best Shorter Fiction.

Pokud by vás na přečtení knihy nenalákala samotná recenze, třeba by tento (zdaleka ne kompletní) výčet autorových úspěchů mohl napomoci při rozhodování, zda jeho příběhy vyzkoušet. Pravda, novely, kterých má Tchaikovsky na svém kontě již celou řadu, bývají většinou o něco slabší než jeho romány, v nichž popouští naplno uzdu své fantazii, ale rozhodně mají něco do sebe a byla by škoda je minout.

Vydal: Triton, 2025
Překlad: Zdeněk Uherčík
Vazba: vázaná
Počet stran: 180
Cena: 349 Kč