Adrian Tchaikovsky a jeho opus magnum Stíny vědoucích

V předchozím článku jsem se zmínila o autorově prvotině – desetidílné sérii Shadows of the Apt (Stíny vědoucích), z níž u nás vyšly pouze tři knihy. A dnes bych vám ráda přiblížila, proč je tato série skvělá, originální a proč byste ji rozhodně měli zkusit, i když další díly budete nuceni louskat v angličtině.

Křídla, žihadla a tak dále

Než se pustím do toho, o čem knihy vlastně jsou a proč jsou úžasné, je nutné říct jednu věc: Většina zdejších postav, pokud se zrovna nejedná o příslušníky nějakého extrémně nechutného hmyzu (anebo členovců), sice vypadá víceméně jako lidé a má lidské rysy, ale jejich těla mají řadu různých vychytávek – ať už se jedná o křídla, kusadla, žihadla, sosáky, složené oči nebo jen schopnost vidět ve tmě… V příběhu je to originální prvek, se kterým se musí naučit žít nejen postavy, ale především čtenáři, protože hrdinům jejich nevšední výbava často dovoluje věci, o kterých si jiní hrdinové mohou nechat jen zdát. Je libo vzdušnou bitvu mezi vosami a vážkami, kolektivní mravenčí vědomí nebo hypnotizující motýlí tanec?

Adrian Tchaikovsky dokázal vystihnout charakterové vlastnosti různých hmyzáků velice dobře a dodal tak svému světu zvláštní punc. Pavouci jsou úskoční pleticháři, ale také s nimi můžete prožít dokonalé milostné dobrodružství. Vážky jsou nadpozemské, vznešené a čestné. Kudlanky zajímá jen boj a jsou věrné až za hrob – v lásce i nenávisti. Brouci jsou pomalí, zavalití, ale díky tomu mají čas na zlepšování zručnosti a vzdělanosti. A pak tu máme vosy – bojovníky, dobyvatele, kteří si prostě nemohou pomoct. A teď jejich impérium dostalo zálusk na Nížiny, území, kde si zatím většina hmyzáčků žila spokojeně v míru, pokroku a blažené nevědomosti o tom, co se na ně chystá.

Brouci a ti další

Jednou z hlavních postav série je brouk Stenwold Maker, který se snažil přesvědčit už před mnoha lety členy Kolegia (nejvýše postavené členy hlavního města Nížin), že se na ně vosy chystají. Jenže vosy si daly na čas a ze Stenwolda udělaly pěkného blázna. Ovšem brouk nenechal nic náhodě, vybudoval síť špiónů a sledoval dění. A teď, když je vosí invaze na spadnutí, mu nikdo nevěří. Musí tedy jednat a vzburcovat spojenecké síly. Kde je ale vzít a nekrást? Na misi proto vysílá své svěřence – vlastní neteř Cheerwell, jejího přítele Totha, vážčího prince Salmu a svou pavoučí schovanku Tynisu. Soukolí se dala do neúprosného pohybu. Boj, krev, žár válečných strojů, to vše utužuje přátelství, nebo naopak podporuje vzájemnou nevraživost. O slovo se hlásí i magie, kterou technologie a pokrok vědy vytlačily do pozadí. Ukazuje se ale, že je to stále síla, s níž je nutno počítat.

Na pozadí války – politické i té tělo na tělo – se proplétají příběhy rozličných hrdinů. Jejich charaktery jsou propracovány velice dobře. Postavy vychází z předpokladů, které jsou dány jejich rase, a drží se jich. Například je skvělé pozorovat, jak můří čaroděj nedokáže zvládnout nabít kuši – prostě je tu zkrátka nějaký blok, který je společný všem vidoucím rasám (starým, praktikujícím kouzla). Obdobně rasy vědoucí – technicky založené – nemohou vidět duchy, cítit sílu přírody a používat magii.

Vztahy mezi jednotlivými postavami fungují na jedničku. Ať už se jedná o vztahy milenecké, přátelské, rodinné či o oddanost říši. I když vás postavy někdy svým počínáním mohou rozčilovat, dokážete vždy pochopit, proč se tak zachovaly, vžijete se do nich a odpustíte jim. Dynamika panující mezi hrdiny udává tempo příběhu a dodává mu atmosféru. Přesně dokážete poznat chvíli, kdy došlo ke změně, a najednou zpětně vidíte, co vedlo k současnému chování dané postavy. V některých momentech se budete vítězoslavně usmívat, v jiných bezmocně kroutit hlavou. Motivace postav a důsledky jejich činů – to je zkrátka něco, v čem Adrian Tchaikovsky exceluje.

Desetidílná série?!

Důležité je i to, že se tento svět vyvíjí a neustrnul na mrtvém bodě. Má svou historii, která zasahuje do jeho současnosti, ale pokračuje i nadále. Vyvíjí se lidé, jejich schopnosti i technologie. Ne nadarmo se říká, že válka je matkou pokroku…

Kulisy světa, v němž se střetává magie s technologií, jsou podány srozumitelně a zároveň zajímavě. Aktivně se zapojují do dění v příběhu a utvářejí ho. Autorův styl je chytlavý, skvěle skloubí politické machinace s dobrodružnou složkou příběhu a vytváří zatraceně čtivou kombinaci.

Možná právě autorova jistá inovativnost a neotřelost se stala kamenem úrazu na našem trhu, ale pokud mohu, vřele vám doporučuji, abyste se do série pustili, i kdybyste ji měli přečíst v angličtině. Protože to jednoduše stojí za to! Knihy Adriana Tchaikovského mají zkrátka ono neuchopitelné Něco, které vám přinese skvělý čtenářský zážitek.

Jak řekl i sám autor: Nelze napsat takto rozsáhlou sérii se stále stejnými hrdiny a jedním tématem, takže můžete očekávat řadu zvratů, nových postav i zápletek… Všech deset dílů Shadows of the Apt bychom mohli rozdělit na tři části.

První čtyři díly (Empire in Black and Gold, Dragonfly Falling, Blood of the Mantis a Salute the Dark) mapují průběh první války s vosami. Po dočtení čtvrtého dílu můžete sérii víceméně opustit (Ale proč byste něco takového dělali?), protože příběh, který se tu rozvinul, je ukončený – i když samozřejmě zůstala otevřená zadní vrátka.

Následující tři knihy (The Scarab Path, The Sea Watch a Heirs of the Blade) se věnují přeživším postavám z předchozích dílů a zároveň se v nich pomalu formuje další střet. To, jak moc si tyto tři knihy užijete, záleží hodně na tom, jak jste si oblíbili postavy, které v nich vystupují. Například pro mě osobně byla kniha The Scarab Path parádní fan service od první do poslední stránky, zatímco The Sea Watch mě tolik nenadchla.

Finální tři knihy (The Air War, Warmaster‘s Gate a Seal of the Worm) se pak věnují další válce s vosami, kde se ale tentokrát poněkud změnila pravidla a možná půjde o víc, než se zpočátku mohlo zdát.

Adrian Tchaikovsky ovšem neustrnul ohledně své prvotiny na místě a do světa vědoucích se vrátil ještě ve třech povídkových sbírkách (Spoils of War, Time for Grief a For Love of Distant Shores), skrze něž své dílo propojil se svou další fantasy trilogií Echoes of the Fall.

Pokud tedy nemáte problém s angličtinou a chcete zkusit něco od Adriana Tchaikovského, směle vám Shadows of the Apt doporučuji jako vhodný start. Je to originální, čtivé a je v tom dost i z autorova současného řemesla, abyste věděli, co případně čekat do budoucna od jeho dalších knih. Ačkoliv Adrian Tchaikovsky je ten typ autora, který vás dokáže překvapit i po mnoha napsaných románech…