Psí vojáci jsou pořádně ve (bio)formě

Adrian Tchaikovsky dostal u českých čtenářů druhou šanci poté, co se – z mnoha různých důvodů – u nás příliš nechytil jeho desetidílný opus Stíny vědoucích. Troufám si tvrdit, že si tu šanci zasloužil oprávněně. A pokud o tom snad pochybujete, přečtěte si některou z jeho sci-fi, které jsou u nás nyní k dostání. Jeho nejnovějším počinem jsou Psí vojáci.

Blíže nespecifikovaná budoucnost. Lidstvo se rozhodlo, že chce i nadále válčit, ale lidské životy jsou příliš drahé a jejich četné ztráty jsou neekonomické. Proto nadnárodní korporace vyšlechtily různé druhy bioformů – zvířecích vojáků fungujících jako chodící zbraně. Vědci je obdařili zásobou střeliva, pokročilým hardwarem a inteligencí. Nezapomněli jim ovšem také nainstalovat hierarchii velení, aby jejich zvířátka vždy poslouchala.

Jedním z těchto bioformů je také Rex – velitel čety zvířecích vojáků. Netouží po ničem jiném než dělat radost svému Pánovi. Je to totiž hodný pes. Když se ale k jejich misi připletou lidé, kteří tvrdí, že se Pán dopouští válečných zločinů – dělá zlé věci – začíná se Rexův život komplikovat. A to je teprve začátek.

Na rozdíl od autorovy fantasy tvorby, která povětšinou působí spíše dojmem zábavné literatury, se jeho sci-fi knihy zaobírají závažnějšími tématy. Ani Psí vojáci v tomto směru netvoří výjimku. Na první pohled by čtenáři mohli čekat pouze brutální řež mezi lidmi a bioformy někde v mexické džungli. Množství krve se v příběhu sice opravdu dočkají, ale je to jen zlomek celého vyprávění. Adrian Tchaikovsky poměrně záhy přesměruje čtenářskou pozornost jinam – skrze postavy předkládá na stránkách knihy celou řadu morálních a etických dilemat. Týkají se především bioformů a jejich práva na život, nezřídka však autor apeluje na lidskost a svědomí jednotlivce.

Problematiku, s níž se čtenáři v Psích vojácích setkají, rozebírá cela řada spisovatelů – ať už žánrových nebo mainstreamových – a stejně tak často je možné se setkat s pokládanými otázkami. To ale neznamená, že bychom si je neměli klást a hledat na ně odpovědi. Adrian Tchaikovsky navíc dokáže skvěle vybalancovat čtivost a závažnost zvolených motivů. I když předestírá a rozebírá poměrně těžká témata, nesklouzne k nudným filozofickým traktátům. Zároveň však myšlenky na stránkách knihy nejsou plytké a mají určitou hloubku – autor nepředává čtenářům na sílu žádné poselství, přesto je donutí se místy zamyslet, což je pro podobný typ literatury zcela ideální přístup.

Adrian Tchaikovsky je kromě toho mistrem zvířecích protagonistů – dokáže je bravurně antropomorfizovat a zároveň jim ponechává jejich běžné vlastnosti. Je smutné a zároveň fascinující sledovat Rexův vnitřní boj, kdy jeho zvířecí část touží po černobílém světě, svém páníčkovi a po věcech, které ho těší (což je třeba zabíjení), a zároveň do toho mluví jeho „lidské“ já, které mu jasně říká, že když udělá něco z toho, po čem touží, bude zlý pes. Proces zabydlování se lidských myšlenek a postojů v primárně zvířecím mozku je zvládnutý skvěle a věrohodně, stejně jako s tím související vývoj a postupné sebeuvědomování si toho, co Rex udělal, když se snažil být hodný pes. Autor se ale nepokouší na sílu ždímat emoce – jen se mu podařilo skvěle vypilovat smysl pro zvířecí chování, což nám lidem brnká na ty správné struny. Kromě toho čtenáři budou postupně během čtení odhalovat další dějovou linku (nenápadně kyberpunkovou) odehrávající se na pozadí veškerých hlavních událostí, která svým dílem přispěje k velkému finále celého příběhu.

Psí vojáci by se sice dali klasifikovat jako military sci-fi, zároveň však nabízejí mnohem víc. Adrian Tchaikovsky je skvělý vypravěč a s každou další knihou se stále zlepšuje. Nechal se navíc slyšet, že by rád napsal pokračování Psích vojáků, což by bylo skvělé – kniha je sice uzavřená, ale téma by si určitě ještě nějaký příběh zasloužilo.

A pokud jste Adrianu Tchaikovskému propadli, máte se do budoucna na co těšit – Planeta9 chystá na příští rok další autorovu parádní knihu – Klec duší. (A kromě toho, až to situace dovolí, vyjdou u Tritonu také Děti zmaru – výtečné volné pokračování Dětí času.)

Vydal: Planeta9, 2020
Překlad: Martin D. Antonín
Vazba: brožovaná
Poče stran: 380
Cena: 399 Kč