Rubrika: Literární recenze

Americká autorka Elizabeth Kostova nás ve své prvotině uvádí na pouť za zlem, za objevením hrobky Vlada Draculy a jejího nemrtvého obyvatele.

Po dlouhé době se na knižním poli naší tématiky objevuje také něco, co se odvrací od upířího žánru. Pro ty z vás, kteří nejste zrovna zaujati knihami, jako Stmívání, by tohle mohla být ta pravá volba. Protože vlkodlaci, které nám zde autorka představila, rozhodně nejsou takoví, jací by se mohli na první pohled zdát.

Zpočátku jsem pochybovala, jestli jsem schopna prožít příběh s tvrdou Alke, ale ono vás to buď po pár stránkách odradí nebo chytne a nepustí až do konce. Mně se povedlo to druhé, a i když jsem to sama nečekala, Alke se mi dostala pod kůži a jen tak na ni nezapomenu.

Díky recenznímu výtisku od nakladatelství Baronet (kterému tímto patří moje poděkování) se mi dostala do rukou druhá kniha ze série Pravá krev od autorky Charlaine Harris s podtitulem Upíři v Dallasu. Oproti prvnímu dílu obsahuje tato kniha více akce, více sexu a dvě, na sobě nezávislé zápletky. Ale nebudeme předbíhat ději…

Zaklínačka Lota, svérázná hrdinka, kterou čtenáři fantasy znají už z několika povídek a úspěšného románu Psí zima, je tentokrát ústřední postavou sedmi povídek, které časově románu předchází. Další dvě povídky v této sbírce se věnují také už starým známým, a to Volmarovi a Torgemu.

Vicki a Henry, soukromá vyšetřovatelka a upír – spisovatel, přátelé, kteří spojí své síly a schopnosti, aby pomohli vypátrat vraha kanadských vlkodlaků. Pojďme si přiblížit další knihu ze série Krevní pouta.

Román Vampýrská akademie je vyprávěním sedmnáctileté dhampýrky Rose, která je vychovávána spolu s ostatními dhampýry, aby se stala strážkyní Morojů, tzv. živých vampýrů. Ale ona touží strážit pouze jedinou vampýrku, Morojskou princeznu Lissu, se kterou je spoutána silným psychickým poutem, kterému ani jedna z nich nerozumí.

Servírka, která dokáž číst myšlenky a jejímž přítelem je upír, vyšetřuje, zda je její bratr skutečně vrah. Hezký scénář, ne? Když jsem si poprvé přečetl podobnou anotaci knihy Mrtví do soumraku, zhrozil jsem se. Po několika stránkách jsem byl však mile překvapen.

První vysátá mrtvola, druhá, třetí… a v novinách začali psát, že Torontem bloudí upír. Vicki Nelsonová našla první oběť, a přestože už pár měsíců nepracovala na oddělení vražd, nedokázala ten případ nechat být. A to nejen proto, že ho vyšetřoval její bývalý parťák a milenec Mike Celluci.

Ve vzdálené budoucnosti žijí lidé pod nadvládou mimozemských přistěhovalců, Karanů, kteří se živí lidskou aurou. Do tohoto zničeného postkatastrofického světa se narodí i David Valentin, který řádění Karanů pozná na vlastní kůži již jako malý chlapec. A proto se rozhodne, že zbytek života zasvětí boji proti těmto zrůdným vetřelcům…

Pln očekávání a příjemných prožitků z předchozího dílů otevírám pokračování militaristické ságy o upírech s názvem Renegát. Kniha navazuje na předchozí dílo autorky (Nocař) a zavádí čtenáře na „druhou stranu“ příběhu, ke zlým a nenáviděným Renegátům, upírům, kteří chtějí žít svobodným životem, nehodlají se podřizovat a pít umělou krev.

Dostala se mi do rukou kniha od našich severovýchodních sousedů a jak už její název napovídá, děj se točí převážně kolem dětí noci – upírů. Obálka byla po grafické stránce zpracována poměrně přitažlivě, a tak jsem se pln očekávání pustil do čtení. Nocař se čte jedním dechem, ale jen pokud je to vaše „krevní skupina“.