Magdalena Kozáková – Renegát
Pln očekávání a příjemných prožitků z předchozího dílů otevírám pokračování militaristické ságy o upírech s názvem Renegát. Kniha navazuje na předchozí dílo autorky (Nocař) a zavádí čtenáře na „druhou stranu“ příběhu, ke zlým a nenáviděným Renegátům, upírům, kteří chtějí žít svobodným životem, nehodlají se podřizovat a pít umělou krev.
Příběh plynule navazuje tam, kde skončil děj první knihy. Nocař Vesper se objevuje mezi Renegáty, kde ovšem není přijat jako špion nebo vyhnanec, ale jako hrdina, který se vzbouřil proti svým pánům a odvrátil se od světlé strany. Jak plyne čas, Vesper začne být mezi svými novými kolegy stále více oblíbený a vypracuje se až na post generála. Zjišťuje, že jeho noví přátelé jsou úplně jiní, než si původně myslel. I ten nejtemnější Renegát má duši a každý upír je vlastně citlivá bytost se spoustou trápení. Vesper sám nakonec svým problémům podlehne a díky tomu je závěr knihy poměrně nečekaný, byť jsou o něm zmínky prakticky v celé knize.
Magdalena Kozáková své zaměstnání opravdu nezapře. Renegát už není fantasy knížka o upírech, spíše mi připomíná „militaristickou propagandu.“ Upíři už nejsou upíry, nemusí řešit lidskou rasu, krev, sluneční svit a další věci, kterými se v klasické upíří fantasy zabývá každý druhý autor. Příběh je oproti prvnímu dílu mnohem více zasazen do vojenského systému a díky tomu si snad ani kniha nezaslouží pojmenování „upíří fantasy.“
Renegát je pro mě bohužel mírným zklamáním, děti noci se přesouvají do pozadí a hlavní děj vyplňuje akce a problémy, se kterými se dnes a denně setkává každá protiteroristická jednotka. Přesto, pokud se Vám Nocař aspoň trochu líbil, ji mohu doporučit. Osobně se těším na třetí a snad poslední pokračování ságy, které si jistojistě koupím, ať už bude jakékoliv.
Kniha má velice dobrý nápad, bohužel špatně rozpracovaný. Zastánci fantasy knih se sci-fi nádechem si jistě přijdou na své, zatvrzelí fanoušci klasických upířích příběhů by se tomuto dílu měli raději vyhnout.
Já jsem osobně nedočetla ani první díl, nesedl mi vyprávěcí styl ani hlavní hrdina, ale sto lidí sto chutí, jak se říká. Každému se líbí něco jiného. :)
Mně tohle taky nesedlo, vojenské prostředí, nesympatický hlavní hrdina.
Četla jsem Nocaře, ale nedokázala si najít k žádné postavě vztah a to je u mě konec. Ovšem kamarádka je naopak z obou knížek nadšená:)
Mě se Nocař taky líbil a a hlavní postavou jsem docela sympatizoval, bohužel Renegát mi nesednul.
Tak mě se zase Renegát líbil na 100%.. Konec výborný a prostředí taktéž. Inu uznávám že upírovina to zrovna ani nebyla ale to jsem ani nečekal – jakožto odkojenec Kulhánka a lukjaněnka se k tomuto stavím trochu jinak :P Jinak fakt perfektní..
Tahle kniha je jiná , není to klasické dívčí vyprávění aneb jak Edward k Belle přišel ale docela podrobná sonda do života jedince. Upřímně vývoj hlavní postavy je popsán naprosto perfektně. Upír , který časem přichází o iluze – už jen ten nápad je vynikající , zajímavý a zábavný. Zjištění že svět není černobílý , ale zdobí ho mnoho odstínů šedi jistě není originální ani nový, ovšem styl jakým autorka celý příběh podává je nečekaně osvěžující a vtipný.
Protože Vesper je spíš než upírem je člověkem stojícím mezi dvěma světy. V nihž každé rozhodnutí může být buďto hodně špatné nebo katastrofální, vhnž se Vesperovi přátelé zabíjení na vzájem a kde a´t už člověk newbo upír není ničím jiným než figurkou v partii nikoho jiného.
A co si budeme povídat o tom život přece je.