Autor: Supermartonátor

Psaní příběhů je samotářská činnost. Sedíte za klávesnicí a datlujete svůj výtvor. Jenže i spisovatelé se rádi druží a občas chtějí něco vytvořit společně. A když náhodou nechtějí, vezmete pořádně ostrý nástroj, třeba jehlu a…sešijete je k sobě. Vzniknou tak Sešívance, společné příběhy autorů z různých zemí, které si vyhlédl Honza Vojtíšek.

Pohádka je v podstatě univerzální žánr, který je sice směřován k dětem, ale pobaví i dospělé. Zaujme ty, kdo mají rádi veselé příběhy, ale i něco s poučením. Ať běžně dáváte přednost hororům, nebo romantickým komediím, pohádky známe všichni.

Představte si jaro, léto, podzim a zimu. Co když to nejsou jen roční období, ale živoucími bytosti? Jak by to celé vlastně fungovalo? To se můžete dozvědět ve fantasy sérii Ti předurčení.

Není žádný hmatatelný důkaz, že by existoval. Přesto v něj věří miliardy lidí, ačkoliv jeho podoba nebo pojmenování mohou být různá. Boha si mnohdy představujeme jako vznešenou entitu. I ti, co v něj nevěří, o něm uvažují. Jak by to vypadalo, kdyby byl bůh obyčejný člověk?

Jedete autem nějakým zapadákovem, je tma a lije jak z konve. Na poslední chvíli se vyhnete postavě na silnici. Nevybouráte se, ale nemůžete znovu nastartovat auto. Nikde nikdo, ale zahlédnete velký dům, ve kterém se svítí. Můžete se pokusit zaklepat u dveří nebo se do domu dostat jinak. Co uděláte? No, to je na vás!

Malazská kniha padlých – svět, který je místy víc než nepříjemný, extrémní, hnusný, a přesto velice lákavý. Možná nás přitahuje a zároveň uklidňuje to, že je pouze vymyšlený a že se nikdy nebudeme muset skutečně vydat do Domu mrtvých.

Sklíčenost je nejen název novely americké autorky Lucy Taylor, ale také stav mysli, který je více než blízký depresi, nebo jiné slovo pro stísněnost. Můžete jen hádat, proč autorka takto svůj příběh nazvala. Sklíčenost není hezký pocit, ale k této knize patří.

Mexiko má pověst země s mnoha památkami po mayské i aztécké civilizaci, ale také státu, kde je velmi vysoká kriminalita. Samý gang a střelba. V novém románu Není nebe nad Mexikem se tenhle předsudek potvrzuje.

Sen pokořit vesmír, doletět na jinou planetu a najít mimozemský život má lidstvo už pořádně dlouho a od prvního přistání na Měsíci se tyhle sny zdají o něco reálnější. A co když ta možnost přijde? Kdo poletí ke hvězdám? Že to budou jezuité, vás asi nenapadne.

Umíte si představit, že byste se po každém spánku probouzeli někde jinde? Že byste se už nikdy nevrátili domů a jen doufali, že svět, kam vás spánek přenesl, je bezpečný?

Představte si, že žijete ve světě po nukleární válce. Vše se rozpadlo a vy přežíváte na místě, kterému se říká Stanoviště. Kolem vás je pustina, za řekou ještě něco horšího a vy máte jídlo na příděl. No, spíš jen cosi, co vás udrží při životě. Kdo má doma ulitou konzervu s masem, je boháč, ale taky nepřítel lidu. Dmitry Glukhovsky prostě umí veselé příběhy.