Autor: Kristina

Když se lidí zeptáte, z čeho mají největší strach, většina vám odpoví, že ze zubaře. Nakladatel Karel Petřík to moc dobře ví. Stačilo malé vnuknutí a známý stomatolog a shodou okolností také autor hororových povídek Jiří Šedý se konečně odhodlal opustit běžné děsy a běsy a věnovat se tématu, které velmi dobře zná. K ruce si povolal svoji dlouholetou pacientku Zuzanu Gajduškovou, a tak vznikla společná knížka Doktor Karies.

Děs z neznámého. Druh děsu, který se nikdy nepřejedl, jen se na něj poněkud pozapomnělo. Když tento strach autor podpoří náznaky podobenství, nebo dokonce přesnými popisy připomínajícími něco, co jsme zcela jistě někdy viděli ve snech, dostaneme Lovecrafta v plné parádě.

Myslíte si, že když se ztratíte v lese, záleží na přeludech či strašidlech? Kdepak. Vaším nejhlavnějším nepřítelem nejsou příšery, ani transdimenzionální brána, ale vy sami a vaši souputníci.

„Raz sa jej spýtali, či verí v Boha. Odvetila, že nie. Povedali, že tak je to správne. Že oni sú Boh. Že oni sú všetkým, čo bolo, je a aj bude.“ (str. 119)

To, že se vám v americkém městečku Black Sring zjeví čarodějnice ze sedmnáctého století, není vůbec nic neobvyklého. Prostě jí hodíte přes hlavu utěrku, abyste se nemuseli dívat na její tvář. Puch později vyvětráte, případné stopy bahna setřete mopem. Jediné, co udělat nesmíte, je cokoli neuváženého. Čarodějnice Katherine van Wylerová totiž představuje zlo staletí držené na řetězu. Představuje, ano. Ale je jím skutečně ona?

„… Přicházíte mi pít krev?“ „Nikoliv,“ odvětil upír Rorát, „vaše krevní skupina mi nedělá dobře na žlučník. Ale jestli vám to nevadí, rád bych si s vámi trochu popovídal. Úroveň společenského života na našem hřbitově je pod vší kritiku.“ (Str. 301)