Joker: Svět

Publikováno: Autor:

Třináct chodů s Jokerem jako hlavní surovinou a Michalem Suchánkem a Štěpánem Kopřivou jako hvězdami večera.

Joker je tu s námi krásných 84 let. Poprvé jej scenárista Bill Finger a kreslíři Bob Kane a Jerry Robinson představili v úvodním čísle komiksu Batman v dubnu 1940. Ačkoli měl být Joker na konci tohoto dobrodružství zabit, nestalo se tak a díky tomuto editorskému zásahu nejen přežil, ale z padoucha na jedno použití se za ta léta vypracoval v zločineckého prince klaunů. Tenhle hráč na gothamské šachovnici zločinu je natolik silnou figurou, že se dočkal několika vlastních grafických románů. Bylo tedy jen logickým krokem, že mu nakladatelství DC Comics věnuje antologii.

Ta vyšla přesně tři roky po úspěšném sborníku Batman: Svět a byla zcela nepřekvapivě pojmenována stejně. Počet států, jejichž výtvarníci a scenáristé se do její tvorby zapojili, je stejný jako u její starší sestřičky. Pouze ruské tvůrce vystřídali kamerunští.

Grafická stránka je stejná a také přebal, na němž je v české mutaci Joker od Michala Suchánka, zatímco na deskách je kresba Jasona Faboka, se nese ve stejném duchu jako u batmanovské antologie. Přesto měl být Joker: Svět obsahově trochu pestřejší než ten předchozí. Zatímco Batman pouze jezdil po světě a v každé povídce vyřešil případ v jiném městě, zadání pro scenáristy druhé knihy bylo jiné. Měli napsat příběh, v němž by vystupoval místní, lokální Joker. Jednoduše řečeno, mělo jít o 13 povídek, v nichž vystupuje 13 princů zločinu, jejichž zjev i chování odpovídá té zemi, v níž žijí. To už je scenáristicky mnohem tvrdší oříšek než poslat gothamského Jokera na dovolenou, třeba do Paříže, aby tam uloupil Monu Lisu.

Povídky lze rozdělit do tří skupin, první jsou ty, v nichž je pouze přesazen gothamský Joker do jiného města, druhou skupinu tvoří ty, jejichž tvůrci přesně podle zadání přetavili Jokera v místního krále zločinu, se vším, co k danému městu, zemi a národu patří. A třetí skupinou je povídka Kafka, pivo, semtex.

Joker na dovolené

Asi nejtěžší muselo být tohle zadání pro scenáristu povídky Epilog je prolog, protože Spojené státy jsou Jokerovým domovem. Ovšem Geoff Johns na to šel od lesa a poslal ho do malého rodinného bistra kdesi na Aljašce. Španělský tvůrce David Rubín patří k těm, kteří Jokera pouze přesadili do jiné země, a tak se Jarní prázdniny staly sice vtipně vypointovanou, ale vlastně jen průměrnou hříčkou na téma cizinec v cizím městě. Podobně se k zadání postavil i německý scenárista Torsten Sträter. I jeho Joker si do Německa z Gothamu jen odskočil. Ale povídka Žádný jazz má alespoň vtipnou pointu.

I v povídce Strategie pnutí je Joker na nucené dovolené, tentokrát v Itálii. Díky studentským demonstracím zjistí, že Bologna je vlastně děsně drsná jako Gotham, a pokud se bude trošku snažit, hezky tam zapadne a z dočasného exulanta se stane králem tamního podsvětí. Následuje příběh z detekčního zařízení kdesi v Brazílii. Zatímco v předchozí povídce byl Joker za intelektuála, zde je za celebritu, ale povídka více než scénářem Felipa Castilha zaujme psychedelickou kresbou Tainana Rochy.


 

Domácí Joker

V psychedelickém duchu podobnému McKeanově kresbě se nese kresba Oscara Pinta v povídce Zápasník. Scénář těží z prostředí nelegálních zápasů a je přesně takový, jaký jsem od mexických tvůrců čekal. Joker je ve Varelově příběhu perfektní. Z tradic svého národa těží i Metin Akdülger v povídce Hlupákův čistič bot. Příběh zasadil do ulic Istanbulu na konci devatenáctého století a Joker v něm představuje nejen tradičního šaška z osmanských příběhů.

Joker z Jižní Koreje je prostě jen o tom, jak to může dopadnout, když se policista upne na padoucha tak, že se jím stane. Jde spíš o průměrný příběh, který dynamickou kresbou táhne víc Jae Kwang Park než Inpyo Jeon scénářem. Opravdu mile překvapí povídka z Argentiny. Matias Timarchi vypráví o tom, jak se díky komiksům o Jokerovi stal z malého pouličního rváče šéf největšího zločineckého gangu v Buenos Aires. Nováčkem je v tomto sborníku Kamerun. Dr. Ejob Gaius přináší příběh, z něhož by měl radost i Sigmund Freud, ne nadarmo nese povídka o týraném a opovrhovaném klaunovi název Černá terapie.

V povídce Králův šašek se vracíme do staré dobré Evropy, konkrétně do Polska. Tomasz Kolodziejczak a Jacek Michalski představí polskou Ligu spravedlnosti a seznámí nás s jedním střípkem z historie staroslavného hradu Wawel. Nevtipný vtip je pěkně vypointovanou groteskou, v níž Satoši Miyagawa a Keisuke Gotó ukazují, že i manga má k Jokerovi blízko.

Když je scenárista papežštější než papež, je to prostě nářez

Samostatnou kapitolu tvoří povídka Kafka, pivo, semtex, kterou najdeme zhruba v půlce knihy. Jestliže v DC zadali scenáristům napsat příběh s lokálním Jokerem, Štěpán Kopřiva to splnil hned na 300 procent. V povídce, v níž se na konkurs na českého Jokera dostaví hned tři uchazeči, najdete všechna klišé, která vás v souvislosti s Českou republikou i její historií a popkulturou napadnou. Chcete vyloupení České národní banky, folklórní festival, Kafku, Golema, Jaromíra Jágra? Štěpán Kopřiva a Michal Suchánek vám to dodají v úhledném a na světové úrovni graficky zpracovaném balíčku, a navíc s parádní pointou. Prostě jestli jejich povídka není tím nejlepším kouskem v této povedené antologii, ať mě zavřou do Arkhamu.

Joker: Svět překvapí mnohem pestřejší výtvarnou stylizací než tomu bylo u batmanovské antologie. Kvalita povídek je také o dost vyváženější a některé vyloženě mile překvapí. Ve finále jde o další pěkný přírůstek do DC universa a je dobře, že se díky nakladatelství CREW dostal také k českým čtenářům.

Vydala: CREW, 2024
Překlad: Ľudovít Plata
Obálka: Michal Suchánek
Tisk: barevný
Vazba: vázaná s přebalem
Počet stran: 184
Cena: 599 Kč