Architekt temna – ponuré začátky maskované za tragické konce

Říká se, že pokud se jedny dveře uzavřou, okamžitě se otevřou jiné. Ale co když ty nové dveře vedou do míst a realit temnotou opředených tajemství? Realit, v nichž platí pradávná pravidla ovládaná temnotou a nevěstící vůbec nic dobrého?

Joni Widenius se stěhuje do prvního vlastního bytu v západofinském přístavním městě Vaasa. Co na tom, že byt vybral a koupil Joniho otec? Konečně po letech bezcílného cestování po světě se může postavit na vlastní nohy, dokončit vysokoškolské studium a najít sám sebe. To by se ovšem nesměl nastěhovat do ponurého panelového domu ze šedesátých let, v němž bydlí povětšinou o dost starší lidé a v jehož útrobách se spolu se zatuchlinou postupného rozkladu vznáší i něco daleko zlověstnějšího. Tajemství, jehož odhalení rozhodně nepřinese klid, ba právě naopak. Joniho zatáhne jako účastníka do hry domu a jeho obyvatel celkem okamžitě po nastěhování. S každým zjištěným faktem souvisejícím s minulostí stavby se možnosti úniku o to více vytrácejí.

Vše se nese v hukotu chladicí jednotky, rušícím klidný spánek a šířícím se a rozechvívajícím vše skrze betonové zdi. Tragédie, která se udála ve sklepní sauně a o které se novému obyvateli při seznamování s útrobami domu jen tak mimoděk zmíní realitní agentka, má až příliš neblahé spojení se samotným Jonim, jak se o tom přesvědčí ihned při prvním z podivných nálezů ve svém bytě. Ten jej přiměje k neúprosnému pátrání až na hranici nutkavé obsese. K tomu Joniho trápí nevyzpytatelné a neovladatelné záchvaty maniodeprese, přicházející vždy v tu nejméně vhodnou dobu.

Finský hororový spisovatel Marko Hautala se českému čtenáři představil již romány Bába Motyka (2016) a Šeptající dívka (2017) a nyní přichází se svým nejnovějším, už v samotném názvu temnotou nešetřícím příběhem Architekt temna. Ponurosti vyprávění se snoubí s šedí betonu a ožívající temnotou tmavých chodeb a sklepení domu. Atmosférické vyprávění je čtenáři předáváno s nemilosrdnou razancí, při níž může dojít ke chvilkovým zmatením smyslů. Na okamžik může čtenář zaslechnout nepřirozeně pravidelné zvuky běhu chodbou, zavětřit nevábnou zatuchlinu, anebo dokonce koutkem oka zahlédnout pohyb stínu v místě, kde ještě před chvílí bylo jen uklidňující světlo.

Názvy jednotlivých kapitol plně tematicky reflektují jejich obsah. Kupříkladu označením hned té druhé Stroj na bydlení autor naznačuje, že to temné tajemství, týkající se domu, zasahuje o mnoho dále do minulosti, do již zapomenutých temných tajemství prastaré civilizace, zavátých v píscích pouště. V mystice symbolů, jejichž pravý význam je již prakticky také zapomenut.

Jako by Skandinávie a Finsko obzvlášť byly pro takovýto druh ponurých příběhů přímo stvořené. Vypravěčské mistrovství Marka Hautaly ve skvělém překladu Lindy Dejdarové čtenáře pohltí. Pokud člověk knihu jednou vezme do ruky, temná obálka přejatá z finského vydání a celkově vkusné zpracování Michala Březiny prostě nedovolí, aby čtenář odolal a knihu si nekoupil.

Vydal: Golden Dog, 2022
Původní název: Pimeän arkkitehti (2020)
Překlad: Linda Dejdarová
Obálka (ilustrace): Mika Tuominen
Obálka (fotografie): Veikko Semerpuro
Grafická podoba: Michal Březina
Počet stran: 312
Vazba: brožovaná
Cena: 349 Kč