Retellingy IV: Jak to bylo s Alenkou?
Příběh, který zná snad každý, ačkoliv ho možná ani nečetl. Tolik variací, tolik odkazů v hromadách dalších děl… Nesmrtelnost ve své nejčistší podobě. Ano, řeč není o ničem menším než klasice všech klasik – Alence v Říši divů.
Žil byl jeden anglický matematik a logik Charles Lutwidge Dodgson, který během jedné plavby podlehl prosbám malé dívenky, aby jí vyprávěl pohádku. Jelikož se znal s její rodinou, nakonec jí onen smyšlený příběh i sepsal. Co čert nechtěl, celé to nakonec roku 1856 vyšlo v knižní podobě. Autor si nechal říkat Lewis Carroll a jeho příběh, sepsaný pro malou Alici Liddellovou, měl takový úspěch, že dokonce musel napsat pokračování! (Obě knihy dnes vycházejí většinou spolu.)
Jeho dílo bylo rozebíráno horem a dolem a nakonec se kdejací pohlaváři shodli na tom, že je prostě výjimečné – nacházeli v něm různé odkazy, hluboké myšlenky a skrytá poselství. No, když to říkají…
Vždycky jsem přemýšlela, jestli byl Carroll tak trochu pedo strýček, nebo jel v tvrdých drogách (případně trochu od obojího). V klasické Alence jako takové jsem zalíbení nikdy nenašla, ale Říše divů mi vždycky přišla jako správný námět na něco pokřiveného, morbidního a lehce děsivého. Naštěstí v tom nejsem sama…
Jeden by řekl, že Alenka v Říši divů je tak notoricky známé dílo, že ho budou chtít převyprávět všichni. Mnohem častěji se ale v tomto případě lze setkat s variacemi na dané téma, protože dodržet posloupnost a zákony původní předlohy tak, aby nový příběh dával smysl, je takřka nemožné (už jen proto, že i původní kniha byla víceméně jen sledem náhodných událostí). A ještě méně takových knih vyšlo v češtině. Dnešní výčet je tak hodně zaměřený na anglické tituly, kde jsem záměrně vybírala obskurní ujeťárny, morbidnosti a lehké (někdy i těžké) úchylnosti…
Šepotání
A. G. Howardová napsala rovnou celou trilogii o novodobé Alence. Výborně propojila skutečný příběh, který stál za vznikem dnes již klasického literárního díla, a vlastní invenci. Její Říše divů je temná, morbidní a pokřivená – přesně taková, jakou jsem si ji vždycky představovala. Problém nastává ve chvíli, kdy se děj odehrává v naší současnosti – to, co funguje ve fiktivním světě, totiž nefunguje v tom našem. Z celé trilogie (na niž navazuje krátká povídková sbírka) jsem proto poměrně rozpačitá a shazují ji (pro mě osobně) různé drobné hlouposti – mimo jiné také obligátní milostný trojúhelník (nakonec ale dobře vyřešený). Rozčilovaly mě kiksy typu: hrdince narostou křídla, hodí si na záda batoh a vesele odletí… Stejně jako se tu zásadně používal obrat „králičí díra“ (chyba překladatele, to uznávám), který ve mně evokoval ledacos jiného, jen ne králičí noru. Pro mě osobně – ačkoliv je to možná povrchní – také bylo těžké skousnout autorčinu neznalost gotické subkultury, přestože se do ní snažila hrdinku značně stylizovat. Ať už jde o to, že ji zkombinovala se skejťáky (tyhle dvě party by si o sebe neopřely ani kolo), nebo to, jak navlékala hrdinku do korzetů a pak ji v nich nechala dělat nemožnosti (každý, kdo na sobě kdy měl pořádný korzet, ví, že základní poučka zní „nejdřív boty, potom korzet“). A to, že na plakátu z Vrány (komiksová a filmová bible gotiků) označila její hrdinka Brandona Leeho za „nějakýho emo týpka“, už byla jen třešnička na dortu…
Alenka v říši zombií
Další titul, který není klasickým retellingem ale variací, v níž si Gena Showalterová vypůjčila název, pár hlášek a bílého králíka. Kniha je tak spíše románem pro dospívající – o školním životě, prvních láskách a rodinných tragédiích, kterými se prohánějí zombie, jež je třeba zabít.
Bez srdce
Marissa Meyerová je současnou královnou retellingů (ještě o ní bude řeč). Její kniha však není retellingem – vypráví totiž o životě dívky, jež se jednoho dne stane Srdcovou královnou. Co dovedlo mladou Catherine k rozhodnutím, která z ní udělala vyšinutou tyranku, jež všem nechá sekat hlavy? Autorčin příběh je chytlavý, syrový a zanechá vás s bolavou čtenářskou dušičkou. Meyerová totiž skvěle využila toho, že víte, co se z hlavní hrdinky stane, a nechává výtečně gradovat situace. Pořád čekáte, co bude tím, co Catherine postrčí přes hranu příčetnosti. A když se to konečně stane, rozesmutní vás to.
Alenčina noční můra v Říši divů
Jonathan Green nenapsal klasický román, ale gamebook – tedy knihu, která je vlastně RPG hrou a v níž vás každé rozhodnutí posouvá blíže konci knihy (nebo smrti vaší postavy). Říši divů pojal jak místo z nočních můr a podařilo se mu vytvořit správně morbidní, hutnou atmosféru. Škoda jen, že si člověk v tomhle kousku víc nepočte…
Alice
Christina Henryová (také o ní ještě bude řeč v budoucnu) pojala svou Alenku hodně jako retelling, ačkoliv si ho značně upravila a vložila od něj i zcela nový příběh (podobně jako Tim Burton ve své filmové verzi), v němž je třeba zabít Tlachapouda. Kniha získala druhé místo v Goodreads Choice Awards 2015 v kategorii horor. Jenže ačkoliv román slibuje mnohé, slibům příliš nedostojí. Potenciál psychiatrické léčebny z 19. století, stejně jako zaplivané ulice a zvrácené vztahy mez známými postavami, je ohromný, ale zůstal bohužel nevyužitý. Ona hororová pasáž se točí převážně kolem obchodu s bílým masem a zneužívání žen (především sexuálního). Což sice splňuje svůj účel, ale po čase už to působí jen samoúčelně a prvoplánově a hrůza se z těchto činů vytrácí.
Insanity
Tahle kniha (potažmo série) Camerona Jace je zasazená do současnosti a snaží se využít potenciál šílenství, které s sebou Alenčin příběh může nést. Je Říše divů skutečná, nebo je to přelud? A pokud je to přelud, kde se berou v našem světě monstra? Kniha je hororově laděná a – jak jinak – je to young adult. Jedná se o e-book.
Hatter
Daniel Coleman se ve své sérii soustředil na životní osudy jednotlivých postav původní Alenky, kterým nebylo věnováno tolik prostoru, a podíval se na ně v novém světle. Jeho série zahrnuje v tuto chvíli tři knihy – všechno samonákladové e-booky.
Queens of Hearts: The Crown
Colleen Oaksová napsala další verzi toho, jak se Srdcová královna stala tím, kým je, a roztáhla ji na celou trilogii. Má to své kouzlo, ale zároveň příběh občas ztrácí tempo a člověk má pocit, že použitá klišé mohla být využita lépe.
Ever Alice
Žhavá novinka H. J. Ramsayové, která má vyjít začátkem srpna, slibuje šílenou Alenku zavřenou v psychiatrické léčebně, z níž se dostane za pomoci bílého králíka. Následně se vrací do Říše divů – navzdory tomu, že to byla právě její první výprava do tohoto světa, co ji přivedlo do blázince.
Her Mad Hatter
Krátká e-booková novela z pera Marie Hallové je jedna z výše zmiňovaných obskurností – je to totiž erotický příběh inspirovaný Alenkou, který spáruje naši milou dívenku s Klouboučníkem. A u převyprávění téhle pohádky autorka rozhodně nezůstala…
Alice‘s Adventures in Underland
Nyní se přesouváme k ujetostem. Tato kniha totiž vypráví o fiktivním životě Lewise Carrolla, který je… zombie. Snaží se varovat své přátele před nebezpečím za pomoci příběhu. Jediný, kdo je ale ochoten ho poslouchat, je Alenka. DeAnna Knipplingová rozhodně má slušnou představivost.
Chainsaw Alice in Wonderland
Tak tohle je úchylnost, které nejspíš není rovno. Khurt Khave zkombinoval všechno, co má rád, a naházel to do téhle knihy. Krev, vulgarita, steampunk, vraždy, drogy, hromada sexu, Cthulhu a to vše s postavami z Alenky v Říši divů… Inu, proti gustu…
Pandora Hearts
Na závěr pak něco trochu jiného. Jun Mochizuki je totiž scenáristou a kreslířem mangy, která kombinuje japonské pojetí Alenky (tedy značně morbidní a bojové) s novým příběhem. Alenka je tak jen jednou z hlavních hrdinů a rozhodně je jiná, než byste čekali. Jedním z motivů příběhu je například nalezení fragmentů jejích vzpomínek, které mohou odhalit tajemství zdejšího pekla (pokud se vám zdá, že v tomhle bodě příběh připomíná hru Alice: Madness Returns, tak se vám to nezdá). Manga je uzavřená a má 24 dílů. Na její motivy také vzniklo anime.
V následujícím týdnu poodhalíme, jak si vedou klasické princezny. Začneme největšími oblíbenkyněmi – Popelkou a Sněhurkou.
Předchozí články:
Retellingy I: Kouzlo moderních pohádek
Retellingy II: Trocha klasiky neuškodí
Retellingy III: Kráska a zvíře
