TRAJEKT – cesta, na kterou jen tak nezapomenete
Trajekt Baltic Charisma je poněkud zastaralá a trochu moc „obyčejná“ loď kyvadlové dopravy ze Švédska do Finska a zpět. Svoji trasu urazila již nesčetněkrát, převážela nejrůznější lidi, byla svědkem tisíců mejdanů i rvaček. Ani tato plavba by nebyla ničím výjimečná, kdyby se jedno jediné dítě nevymklo kontrole.
První, co vás na novém románu Matse Strandberga osloví, bude buďto přebal, připomínající stylem i volbou barev mnohé jiné severské temné příběhy (hlavně ty od Joa Nesbøho), nebo už obligátní přirovnání ke Stephenu Kingovi, bez kterého by se zřejmě horory na pultech už neprodávaly. V prvním případě jde o vodítko správné, kniha je prosycena severskou atmosférou, až vás mrazí, v případě druhém jsme trochu na falešné stopě.
Autor sice popisuje – stejně jako King – své postavy velmi věrohodně, ale osudy cestujících na trajektu Baltic Charisma jsou zpočátku zcela obyčejné, až nezáživné. Nehledejte tu ani po uši zamilovanou slečnu, kterou by zachraňoval statečný hrdina, ani vyšinutého psychopata, se kterým byste se nesvezli ani na eskalátoru, ne. V románu Trajekt všichni řeší své obyčejné starosti, ať už jde o postarší samotářku Marianne, neuznanou hudební hvězdu Dana, homosexuální pár chystající zásnuby, maličkého Albina, který nenávidí svého otce, či revoltující teenagerku Lo. Ti všichni jsou tu především proto, aby se bavili. Aby zapomněli na všednost. A mezitím se neznámý nepřítel plíží po chodbách tak nenápadně, že si ho sotva všimnete, a když udeří naplno, máte – stejně jako hrdinové – co dělat, abyste uvěřili tomu, co se vlastně děje.
Právě to je nejsilnější stránka knihy. Ona absurdnost, či neuvěřitelnost, které čelíme i my, kdykoli nás ve skutečném životě postihne nějaká katastrofa. První reakcí bývá popření. Jenže Mats Strandberg není žádný nováček, ten své hrdiny a s nimi i čtenáře pomalu, ale jistě uvěřit donutí. Nejenže si budete přát, aby loď do svého cíle nikdy nedoplula, ale dlouho na tuto plavbu nebudete moci zapomenout. Hrdinům odpustíte, že se opírají o dost známá klišé – při popisování strachu z plavby a potopení se klidně odkazují na Titanic, nepřítel se nebojí inspirovat klasickým Draculou, knihou Ať vejde ten pravý či myriádou zombie filmů. Jde o to, jak uvěřitelně a poutavě je vše poskládáno dohromady.
Zatímco první polovina knihy se nese spíše ve volnějším, psychologickém tempu, u druhé už budete tajit dech. Nechybí napětí, děsivé momenty, odporné scény, ze kterých vám budou trnout zuby (opravdu, budete se bát, že vám vypadají), a také spousta krve.
Vyzdvihnout lze také krásnou grafickou úpravu a vazbu samotné knihy, špičkový překlad a absenci jakýchkoli překlepů či chyb, což dnes už není samozřejmostí. Trajekt je zkrátka čtivo, které si lze jedině vychutnat.
Mats Strandberg: Trajekt
Vydal: Host, 2018
Překlad: Helena Matocha
Vazba: vázaná
460 stran / 369 Kč
