Děti noci

Mladá návrhářka šperků Garet Jamesová opouští New York, aby se připojila k milovanému Willovi na jeho výpravě za lékem na upíří prokletí. Pouť ji zavede až do srdce Francie, kde se podle pověstí skrývá průchod do čarovné Země večného léta, místa, které dokáže splnit každé přání.

Měl to být úkol jako každý jiný – uklidnit jednoho rozzuřeného ducha, vyřídit s ním jeho poslední přání a pomoct mu tak „na druhou stranu“. Willa by nikdy nenapadlo, že přitom pozná dalšího člověka, který stejně jako on vidí duchy. A loví je.

Byla jednou jedna dospívající dívka. Žila v americkém maloměstě a nikdo ji neměl rád. Matka ji považovala za ďáblovo stvoření. Otce si nepamatovala. Spolužačky se jí smály a jiné ji šikanovaly. Přišel čas maturitního plesu a nikdo nevěděl, že se v dívce se probudila zvláštní schopnost. Telekineze. Někteří nadaní s její pomocí dokážou rozsvítit světla. Jiní hrát hry. A někteří toho využijí k pomstě za všechna spáchaná příkoří.

V románu Horečka Dananů se již potřetí vracíme do Dublinu, v němž se pomalu bortí zeď mezi světem lidí a Dananů. Válka se blíží a je jen na Mac, aby se ji pokusila odvrátit.

Z původní třináctky jich po smrti Babcocka zůstalo dvanáct. Ovšem „dvanáct“ v tomto případě znamená miliony viráků, tupounů, skokanů, mnohých, nakažených, či chcete-li vampýrů, i když se tento termín ve sto let vzdálené budoucnosti už moc nepoužívá. S Justinem Croninem se čtenář vrací do světa, z nějž po rozšíření ničivého viru zbyly pouze trosky, a mezi lidi, kteří ve velké většině ztratili naději. Avšak i mezi nimi se najde pár těch, kteří se nehodlají smířit s krvelačným panováním Dvanáctky a jejích Mnohých.