Rubrika: Literární recenze

Fantasy příběh s prvky romantiky a sci-fi se hemží nadpřirozenými bytostmi a akčními scénami, přesto bych doporučila Odstíny života pouze mladším čtenářům…

Čtvrtý díl upírské série Bratrstvo černé dýky se věnuje vztahu mezi člověkem Butchem a upírkou Marissou. Předchozí díl nasadil vysokou laťku svým hluboce dojímavým příběhem upíra Zsadista. Mohlo by se tedy zdát, že čtyřka půjde s úrovní dolů, ale není tomu tak.

Už nějaký ten týden se na pultech knihkupectví válí nový díl knihy Pravá krev s podtitulem Všichni mrtví od oblíbené autorky Charlaine Harris. Pokud se zpětně podíváme na recenzi předposledního dílu („Po několika méně zdařilých dílech od této autorky se nám konečně dostává do ruky kniha, jejíž děj je svižný, napínavý, nenatahovaný a zajímavý.“), u tohoto se kvalita opět dostala mnohem výše a je vidět, že autorka se začíná přizpůsobovat starší generaci čtenářů.

Kdysi dávno byly bohy vytvořeny dvě zrcadla, jež mají magickou moc seznámit jednou za tisíc let dvě osoby, které jsou pro sebe jako stvořené. Jedno z nich získal upír Joshua Merboth spolu se svým starobylým domem nacházejícím se nedaleko od Longville a druhé si koupila Kate Simmonsová do svého pokoje.

Možná znáte tu ženskou, co říkala: „Já s upíry nechodím. Já je zabíjím.“ Jenže o ní už to nějaký ten pátek neplatí. Zato Kate Daniels, žoldačka z Atlanty řešící magické potíže, tohle pravidlo neporuší.

Americká autorka fantasy Lynn Flewelling není u nás úplně neznámou především díky své trilogii Noční běžci. Skutečnost, že se právě tyto knihy díky péči Fantom Printu dočkají letos  druhého vydání, je pro někoho příležitostí k seznámení, pro jiného k bilancování. Dovolím si to druhé pro tuto chvíli vzít na starost.

Druhý díl trilogie o třech zvláštních dívkách žijících spolu v Krakově nás blíže seznámí s princeznou Monikou Stěpankovic, přes tisíc let starou upírkou, a jejími přítelkyněmi čtyřsetletou alchymistkou Stanislavou Krušewskou a agentkou Kateřinou Krušewskou.

První díl trilogie Sestřenky začíná střípky informací o jednotlivých postavách a s tím, jak je poznáváme, se slívá do větších celků, ale jedna dějová linie čtenáře nečeká nikdy. Všechny postavy umějí jednat samostatně, tak proč by měly trčet pořád spolu.

Dívčina odpověď ho překvapila. „Jak ti můžu pomoct? Co může být v dokonalém světě špatného?“Sevřel Klíč v pěsti. Modré světélko začalo blednout. Zoufale zašeptal: „Prosím. Musíš mi pomoct Uniknout.“

Již čtvrté pokračování série Percyho Jacksona začíná zcela typicky – novou výpravou. Pro ty z vás, kdo jste četli předchozí tři díly, není žádnou novinkou, že se jedná o mladého poloboha, který žije se svou matkou, trpí dyslexií a snaží se udělat dojem na svého otce Poseidona, což se mu docela daří.

„Hej, ty se nebojíš?“ Svěsil koutky úst. Pořád si ze mě ještě utahoval. Znovu mě pohladil palcem po tváři. „Zahráváš si se zombie!“Vytrhl se mi, napřáhl ruce před sebe a se ztuhlýma nohama se začal šourat po stodole. (str. 55)

Začátek školního roku se v Gatlinu odehrává podle neměnnýho scénáře. Učitelé tady znají svý svěřence už ode dne, kdy nás rodiče přivezli z porodnice, a někdy v mateřský školce se rozhodne, jestli jsme chytrý, nebo blbci. Mě si zařadili mezi chytrý, protože rodiče pracovali jako profesoři. (str. 21)