Rubrika: Literární recenze

Grace a Sam. Dívka a vlk. Vlčice a chlapec. Navždy spoutáni poutem lásky pevnějším než ocelové lano, přesto jsou jejich společné chvilky křehké jako krůpěj rosy. Stačí jen studený vánek…

Sookie Stackhouseová, kdo z naší branže by ji neznal. I ti méně znalí museli její jméno zaslechnout když už ne v souvislosti s knižní ságou, tak aspoň se seriálem. Její bloňdaté vlasy a bujné poprsí hýbe světem upírů, vlkodlaků a dalších nadpřirozených bytostí…aspoň do chvíle, než o jednu ze svých předností přijde.

Housle ponořené v písku. Prastarý příběh zapomenutý časem a pohřbený egyptskou pouští klikatou cestou osudu znovu ožívá v současném Brně. Vždyť v něm po nocích nebloudí jen lidé, ale i takoví, co pamatují uplývající století, i ti, kteří mají velkou část nesmrtelné cesty teprve před sebou. Upíři.

Co uděláte, pokud mrtví začnou ožívat, Nejvyšší pekla se svobodně potulují po vaší rodné zemi a do cesty vám osud postaví malou holčičku s růžovou mašlí spolu se zatraceně sexy blonďatou upírkou? A do toho ty zpropadené vzpomínky…

Po poměrně nepovedené První rudé kapce, v níž autorka Jeaniene Frost dala po mnoha peripetiích a neshodách dohromady upíra Spadea a cosi-jako-kožoměnečku Denise, jsem k druhému dílu série, Věčnému polibku temnot, přistupovala poměrně zdrženlivě. O to příjemnějším překvapením pro mě příběh byl.

Šestnáctiletá studentka Kylie Galenová zažívá v poslední době jednu nepříjemnost za druhou. Přítel Trey se s ní rozešel, rodiče se rozvádějí a ke všemu ji pronásleduje neznámý muž ve vojenském obleku. Jelikož je jediná, kdo záhadného muže vidí, musí na popud matky navštěvovat psychiatra. Když Kylie zatknou na večírku, už je to na její matku příliš, a tak Kylie odjíždí do letního tábora v Shadow Falls pro problematickou mládež.

Druhý díl nejúspěšnější paranormální upírské série americké autorky Alexandry Ivyové Strážci věčnosti ze stáje Levných knih aneb Krev nad zlato a peníze.

Kathy Reichs je soudní antropoložka stejně jako její neznámější hrdinka Temperance Brennanová. Románem Virus se autorka pustila do zrádných vod žánru pro mládež a jako hrdinku zvolila neposednou Tory, praneteř slavné Temperance. Zájem o vědu však, jak se zdá, mají v rodině. Tory většinu volného času tráví zkoumáním ostrovu Loggerhead a nebojí se vloupat ani do tamního výzkumného ústavu, což navždy změní její život.

Píše se rok 1816, léto, dům na břehu Ženevského jezera poblíž švýcarských Alp. Smráká se, slunce pozvolna zapadá a v dáli se schyluje k bouři, jedné z největších tohoto roku. John Polidori , Lord Byron, Percy Shelley, a jejich dvě ženy sedí v kožených křeslech u krbu, popíjí drahé víno a navzájem si předčítají básně velkých umělců. V jednu chvíli dostane Byron nápad, kterého se s nadšením chytí celá skupinka: Soutěž o nejlepší hororovou povídku. Z hlediska historie méně významný, pro jistou skupinu fanoušků však velmi důležitý, John Polidori během této noci napíše dílo, ze kterého vychází o mnoho let později např. Anne Rice či jiní velcí autoři. Napíše povídku s názvem Upír.

Tematika andělů, především těch padlých, táhne v dnešní době podobně jako tematika upírů a vlkodlaků. Ne vždy se ovšem autorský počin podaří a ne vždy je u nás kniha s anděly čtenářsky dobře přijímána, proto jsem k románu Thomase E. Sniegoskiho přistupovala poměrně zdrženlivě. O to příjemněji mě příběh překvapil.

Název trilogie je odvozen od města, v němž se odehrává převážná většina děje, a jehož kořeny sahají až do dob incké říše. První díl Procesí mrtvých byl spíš gangsterka, zatímco druhý je zaměřený na členy gardy a infrastrukturu města.

Román Jantar a krev vypráví převážně o Míně, jež se mění z rozmazlené holky v silnou bohyni a zpátky, aniž by si přechody pamatovala. Putování s ní tak není úplně jednoduché, ani když ji bohové zrovna nepronásledují. Během cesty si má vybrat mezi dobrem a zlem, a přitom neví, kým je.