Michaela Merglová: Příští zastávka

Publikováno: Autor:

Michaela Merglová je všestranná autorka, která se nebojí posouvat své autorské hranice. Její nejnovější román Příští zastávka je klikatá a mrazivě vtipná cesta za sebepoznáním, okořeněná špetkou finského podivna.

Spisovatelskou kariéru Michaela Merglová odstartovala hrdinskou fantasy trilogií Píseň oceli (Epocha; 2019 -2022) po níž následovala drsná zlodějská urban fantasy Prokletá věž (Epocha; 2020), následně čtenáře překvapila komorní sci-fi s detektivní zápletkou Prázdnota (Epocha; 2023) a letos jí v nakladatelství Mystery Press vyšla akční military spaceopera Planetární rachot, kterou napsala spolu s Martinem Paytokem. Ačkoli všechny tyto subžánry fantastiky pojala s vytříbenou lehkostí a autorskou suverenitou, do vod magického realismu smíseného s finským podivnem se pustila teprve v nejnovější knize Příští zastávka.

Zakladatelkou žánru zvaného finské podivno (suomikumma) je Johanna Sinisalo a ta ho definuje jako žánr, který kombinuje prvky sci-fi, fantasy, dystopie či inklinuje ke spekulativní fikci nebo magickému realismu. 

Pořád jsem to já
Pořád jsme to my
Pár přátel na cestách
Od jara do zimy
Přes všechen čas
Všechny ty dny
Přes všechno trápení
Pořád jsme to my. (Chinaski – Vrchlabí)

Ve své nejniternější podstatě je Příští zastávka existenciální román, v němž se autorka dotýká životních traumat, která trápí nejednoho z nás. Nevydařené manželství, životní neukotvenost, popírání svého pravého já či profesní nezdary jsou bolestivá témata. Na příběhu dvou kamarádek ukazuje, jak je důležité tato traumata zpracovat a že přátelé nám s tím mohou pomoci.

To ovšem neznamená, že by čtenář měl po otevření knihy propadat beznaději a depresi. Přeci jen je Příští zastávka knihou, kterou můžeme směle zařadit do žánru finského podivna, a proto se v ní hrdinky dostanou do nejedné vtipně absurdní či trapné situace.

Někdy román kouzelně absurdním humorem připomíná až grotesku a ten, kdo má rád knihy Arto Paasilinny Les oběšených lišek či Zajícův rok, se bude pochechtávat takřka stále. Ostatní čtenáři pak budou žasnout nad autorčiným brilantním uměním převést finské absurdno do českých kulis. A tleskat jejím smyslu pro groteskno.

Zkrátka dobře, místy budete slzet smíchy a vzápětí vám zamrzne úsměv na rtech, protože i když je román psaný s lehkostí a nadsázkou, život obou hrdinek (stejně jako nás všech) není vůbec lehký. Protože jsou obě protagonistky zároveň spisovatelkami, je Příští zastávka zároveň i pěkným zamyšlením nad knižním byznysem.

Prvkem tajemna a tím, co řadí knihu do žánru magického realismu, jsou nejenom některá setkání, jež si autorka pro hrdinky připravila, ale také přízrak podivné dopravní nehody, na který hlavní postavy při svém dobrodružství neustále naráží. Ovšem i zde nechává Michaela Merglová čtenáři dost prostoru pro to, aby si sám určil, jestli jde jen o další z podivných a fantaskních setkání, které zažily, nebo má hlubší význam.

„A co? Jen proto, že nepíšeme existenciální romány o úzkostech, neděláme umění?“ Karolína pokrčila rameny. „Nevím, nemám ten pojem ráda. Je nabubřelý.“ „V čem?“ „V tom, že se jím všichni kritici rádi ohánějí. Je to umění, ergo je významné a záslužné, a to ostatní, co za umění nepovažují, by mělo ideálně zalézt pod kámen a přestat špinit vody veškeré důležité literatury.“ „Fajn, a co bys teda řekla, že děláme my dvě, když ne umění?“ Karolína pokrčila rameny. „Zábavu.“ „Ale ta je přece taky důležitá,“ oponovala Markéta. „Poskytuje odpočinek, únik, dobrodružství, nebo prostě svět, ve kterým můžou lidi svoje problémy řešit v bezpečí a vidět je jinou perspektivou. Když čteš o hrdinejch zvířátkách, můžeš sám sebrat odvahu čelit svýmu šikanátorovi. když řešíš alkoholovej hlavolam, na chvíli zapomeneš, že tě šéf seřval a manžel podvádí.“ „Jistěže. Ale není to umění.“ „Ale proč by zábava nemohla být zároveň i umění?“ „Protože už Aristoteles tvrdil, že je tragédie hodnotnější než komedie.“ „Kdyby byl svět jenom plnej tragédií, lidi by si už dávno hodili mašli.“ „Však to mnozí taky dělají,“ kývla Karolína. (str. 68)

Michaela Merglová napsala dojemný, vtipný a zároveň velice intimní příběh, který nejenže čtenáře pobaví, ale také donutí k zamyšlení. Ve svém doposud nejosobnějším románu znovu ukázala to, co už všichni dávno víme, že je zkušenou a všestrannou autorkou, která se ani na poli fantastiky nebojí jít do hloubky.

Vydal: Host, 2025
Obálka: Branislav Matis
Vazba: vázaná
Počet stran: 231
Cena: 379 Kč