Terry Pratchett: Jedním tahem pera – Ztracené povídky

Ještě dříve, než se stal autorem velmi obsáhlé knižní série Úžasná Zeměplocha, si Terry Pratchett protahoval pomyslné svaly a úchop pera pod pseudonymem Patrick Kearns. Pod tímto jménem napsal celou řadu povídek pro regionální plátky a my máme to štěstí, že byly nalezeny.

Sbírka obsahuje dvacet povídek datovaných v rozpětí let 1970 až 1980, které napsal po ukončení studií a za něž dostal zaplaceno. Existují i starší (první vydal ve 13 letech ve školních novinách), ale ty v knize nenajdete. Terry Pratchett během těchto let začal vydávat i knihy. Ta úplně první ‒ Kobercové (The Carpet People) ‒ vyšla v roce 1971.

Ztracené povídky uvádí předmluvou Neil Gaiman, se kterým Terry Pratchett spolupracoval na knize Dobrá znamení (Good Omens 1990). A pár slov do knihy přidal i Pratchettův vydavatel Colin Smythe.

Vázaná kniha je opatřena poutavou obálkou, barevnou ořízkou a malými kresbami ilustrátorky Micaely Alcaino. Překladu se zdatně zhostil Vratislav Kadlec. 

Na začátek byla vybraná povídka A to byl jenom začátek… Čtenáře zavede do doby kamenné, kde dochází k mnoha objevům vynálezce Oga. Už tenkrát se nahodilé částice inspirace soustředily převážně na jednu osobu (budoucí Leonardo da Quirm?).

Pláž se zkamenělinami je hříčkou na téma cestování časem. Historka jak z divokého západu, aneb ostří hoši a telegraf mají své místo i na anglicko-velšské hranici v povídce Opravdový Divoký západ.

Jak Vydřigroš spatřil přízračné světýlko (Ho! Ho! Ho!) a opět se vrátil k názoru, že je to celé nesmysl je tak trochu jiné vyprávění o Duchu Vánoc.

Hledá se veselý tlouštík s červenou čapkou popisuje život Santy, který sekne se svou profesí, protože už v ní nevidí žádnou perspektivu. Jó, ten kariérní postup…

Nechybí ani pošťácká pohádka podle staré říkanky Křepelička v balíčku. V další vánoční povídce Nový Santa Claus autor líčí peripetie s vyhlášením stávky na Severním pólu.

Charita k vánočním svátkům zkrátka patří a starosta ve smyšleném městě Blackbury dá úředníkům za úkol nakrmit chudinu, a to v povídce Velký blackburský koláč.

Zimní svátky v této sbírce vedou a další povídka s podivuhodným názvem Jak dobrý král Václav na Štěpána píchnul dýdžejovi je variací na oblíbenou koledu Dobrý král Václav.

V povídce Na draka autor vypráví příběh o malém královstvíčku Prť, kde nejen že vznikl počátek žurnalistiky, ale také tam měli po dlouhých letech problémy s draky.

To si takhle na zahrádce budujete skalku a najednou zjistíte, že se z ní stala výletní destinace pro trpaslíky jako v povídce Trpaslíci výletníci.

Nechte to koňovi je opět příběh z městečka Blackbury, kde se dějí samé podivné události. Třeba tam žije mluvící kůň s vlastními ambicemi. V následující povídce Blackburské počasí se mraky nechovají, jak by měly. A co teprve povídka Blackburský prales? Tentokrát starosta (tamní starostové mají vůbec báječné nápady) přijde s myšlenkou, jak město barevně oživit, a tím přitáhnout turisty. Jak jinak, trochu se to zvrtne. A aby toho nebylo málo, mají tam také vysloužilý Strašidelný parní válec.

Tohle se nestalo v Blackbury, ale nebylo by to marné. Co si takhle vypěstovat velmi výnosný strom Penízeň? Stvoření z Blackbury by podle všeho mohlo být blízkým setkáním třetího druhu. Nebo je všechno zase trochu jinak?

Určitě neradi stojíte s autem v kolonách, zvlášť pokud jedete na dovolenou. Možná si i najdete nějakou boční cestu, kudy se z kolony snažíte dostat. Po přečtení povídky Prázdninová nehoda Pana Browna si to příště možná rozmyslíte.

Tak jako naše bílá paní Perchta sídlí na Pernštejnu, Pleshimoorské věže skýtají útočiště pro mnohá anglická strašidla. Jenže podle vyvěšeného nařízení se mají věže zbourat.

Honba za paterem klíčů je nejrozsáhlejší a poslední povídka sbírky. Začíná ve městě Morporku (A je to tu!), kde si na nebezpečnou práci najme čaroděj Šmatral Náramně Nedůvěryhodný, hrdinu Krona.

Všechny povídky ve sbírce jsou rozverné, milé a je v nich znát duch pozdějších prací Terryho Pratchetta. Nejvíce se mi zamlouvaly ty se špetkou nadpřirozena, hlavně pak Na draka a Honba za paterem klíčů. Blackburské povídky jsou dobrou satirou na činy politiků a úředníků a trochu mi připomínají Kocourkov.

Sbírku Jedním tahem pera můžu milovníkům jemného humoru, nejen Terryho Pratchetta, jedině doporučit.