Autor: Czistoslava

Alex se přes výhrady a obavy rodičů přeci jen vrací po prázdninách na akademii Akarnae – a to rovnou ve velkém stylu.

Hvězdami požehnaná, tak lidské dívce Adaře říkají. Sotva se narodila, už byla zaslíbená kvůli hvězdným znamením na kůži následníku trůnu vílího království. Adařina krev totiž nese klíč k odemčení smrtící magie, jež má země lidí a víl chránit před zemí třetí, královstvím upírů.

Všude samý písek, horko, z kterého se vlní vzduch, a mezi dunami se táhne had karavany. Převážejí na tajňačku vzácnou lampu s džinem. Veškerá opatření však selžou a lampa je ukradena. Kdo, kam a proč, to má vyřešit tajná gnómí služba, protože stav je vážný a gnómové sledují vlastní zájem. Mungo je povolán do služby, a překvapení, není trpaslík!

Devět říší Emarionu, devět korun a devět různých magických nadání zanechali Spříznění svým Dědicům. Koruny, jako symboly Spřízněných, si samy vybírají panovníka, když si pro stávající nositele přijde smrt. Vyberou si magicky nejsilnějšího Dědice, který se v daném království nachází.

Nebesánie je zemí, kde vládnou draci a lidé jsou titěrnými a nedůležitými součástmi téhož světa. Tedy ne až tak nedůležitými, ale to lidé nemusí vědět. Draci je totiž potřebují, protože díky poutu s nimi nepropadnou šílenství. Každé dítě, které je trochu magicky nadané, náleží drakům a podstoupí výcvik v akademii.

Je vaší oblíbenou knihou Ve stínu Hvozdu nebo série Scholomancie? Nebo dáváte přednost drakům ze série Temeraire? V povídkové sbírce najdete kousky předcházející těmto knihám, ale i ty, co se k již vydaným románům vrací.

Na Brünburg, věhlasné lyceum pro mágy, se Jošt Vaněvski vůbec netěší. Ani nemá takové nadání, aby stálo za to se ve škole ukázat. Nejradši by studoval historii na obyčejné škole a o magii se vůbec nestaral. Jenže patří do rodiny mágů, a to ještě ke všemu mágů s velkým “M”. Jeho rodiče jsou váleční hrdinové a Jošta budou s nimi určitě všichni na škole srovnávat.

Viv věří zvoleným představitelům vlády Anglie, že pro lidi a draky dělá to nejlepší, co může. V rovné šance a příležitosti, v píli, která umožní komukoli dobrý život ve vyšších třídách. Ale je tomu skutečně tak?

Ava Reid si v románu Tíha vody hraje se starými motivy z velšských legend, které vpravila do technicky vyspělého světa s nostalgií staré Anglie.

Magie a kouzla existují, aspoň v románu Krev Písařů, v němž Emma Törzsová vypráví nejen o magii, ale i o knihách a hlavně lidech, kteří s kouzelnými knihami zacházejí.

Zapomeňte na hledání ztracených artefaktů v hrobkách a hlubokých mořích, nyní jde o ztracenou osobu. Tahle záchranná výprava se odehrává v době, kdy písařka Rubína ke Kobkanýrům ještě nepatřila. Cesta na ostrov s deštným pralesem, ztraceným chrámem a sopkou s průvodcem barbarem Goraxem, to zní zase podezřele jako dobrodružství.

Světadíl Emarion kdysi dávno patřil lidem, než ho zabralo devět nesmrtelných Spřízněných. Ti si Emarion rozdělili na devět říší a kvůli svazkům s lidmi sice ztratili svou nesmrtelnost, ale založili dlouhověké dynastie Dědiců nadaných magickou mocí. Lidé jsou prachem v jejích očích, ač je sami potřebují. V takovém světě žije Diem, mladá léčitelka.