Autor: Czistoslava

Na Brünburg, věhlasné lyceum pro mágy, se Jošt Vaněvski vůbec netěší. Ani nemá takové nadání, aby stálo za to se ve škole ukázat. Nejradši by studoval historii na obyčejné škole a o magii se vůbec nestaral. Jenže patří do rodiny mágů, a to ještě ke všemu mágů s velkým “M”. Jeho rodiče jsou váleční hrdinové a Jošta budou s nimi určitě všichni na škole srovnávat.

Viv věří zvoleným představitelům vlády Anglie, že pro lidi a draky dělá to nejlepší, co může. V rovné šance a příležitosti, v píli, která umožní komukoli dobrý život ve vyšších třídách. Ale je tomu skutečně tak?

Ava Reid si v románu Tíha vody hraje se starými motivy z velšských legend, které vpravila do technicky vyspělého světa s nostalgií staré Anglie.

Magie a kouzla existují, aspoň v románu Krev Písařů, v němž Emma Törzsová vypráví nejen o magii, ale i o knihách a hlavně lidech, kteří s kouzelnými knihami zacházejí.

Zapomeňte na hledání ztracených artefaktů v hrobkách a hlubokých mořích, nyní jde o ztracenou osobu. Tahle záchranná výprava se odehrává v době, kdy písařka Rubína ke Kobkanýrům ještě nepatřila. Cesta na ostrov s deštným pralesem, ztraceným chrámem a sopkou s průvodcem barbarem Goraxem, to zní zase podezřele jako dobrodružství.

Světadíl Emarion kdysi dávno patřil lidem, než ho zabralo devět nesmrtelných Spřízněných. Ti si Emarion rozdělili na devět říší a kvůli svazkům s lidmi sice ztratili svou nesmrtelnost, ale založili dlouhověké dynastie Dědiců nadaných magickou mocí. Lidé jsou prachem v jejích očích, ač je sami potřebují. V takovém světě žije Diem, mladá léčitelka.

Druhá část devátého dílu navazuje přesně tam, kde první část skončila, v Římě na obřím pódiu, kde Alfa cru právě vystupuje. Byli pozvaní, aby kromě hudebního vystoupení pronesli řeč místo Mořských rytířů. To vše den předtím, než má dojít k zadržení zrádného doktora Oriona. Jenže ten jim zrovna krouží ve vrtulníku nad hlavou.

Mít za rodiče uznávané archeology není pro šestnáctiletou Alex žádný med. Nikde dlouho nepobude, nikde si nemá šanci najít přátele. Teď ale rodiče letí za vykopávkami a Alex si má prvně vyzkoušet něco trvalejšího – internátní školu. Už tak je to velká změna, ale ještě větší ji čeká za dveřmi ředitelny.

Již je tomu pět set let, kdy byly vyřčeny kruté kletby nad šesticí zemí, šesticí národů, které kdysi žily v míru pohromadě na území zvaném Světlozory. Některé národy v ostrovních Světlozorech zůstaly, jiné se přestěhovaly, ale kletby, které je sužují a oslabují, nezmizely.

O světadíl Avalier se dělí hned několik království. Největší z nich Embergate patří dračím lidem, kteří oplývají silnou magií spřízněnou s královskou rodinou. Jenže král je posledním z nich, kdo se umí přeměnit v draka. Což je problém, protože nemá dědice a ani dostatečně magicky silnou ženu, která by ho na svět přivedla.

Náš svět, přes který se přehnala katastrofa zapříčiněná lidmi, je rozdělený štítem, který jedovaté plyny zadržuje od obyvatelné části světa. Ale jeho údržba je draze vykoupená svobodou sklenařů, kteří živoří v městských ghetech, aby lidé z nížin mohli žít v bezpečí a dostatku.

Možná si ještě pamatujete na Millu, která se ujala brašny se čtyřmi dračími vejci na ostrově Arcosi. Tenkrát se na ostrově dobře nežilo, ale Milla se svým drakem Iggiem byla součástí změny k lepšímu. Od té doby uběhlo dvanáct let a draci jsou opět součástí života na ostrově. A právě teď tu je další snůška vajec, o které se mají ucházet noví jezdci.