Robert Silverberg: To nejlepší ze Silverberga

Šedesát let. Šest desetiletí je opravdu dlouhá doba, za kterou se může stát spousta věcí. Je to většinou i podstatná část lidského života. A teď si představte mít to celé v jedné knize.

To nejlepší ze Silverberga je zcela ojedinělý výběr povídek od autora, který je produktivní tolik let. Při čtení si člověk uvědomí, že povídky z padesátých let vznikly v době, kdy lidé o letu na Měsíc zatím jen snili, a ty z let nultých jsou z období, kdy existují super výkonné, a přitom drobné počítače a internet je nedílnou součástí života.

Sbírka povídek je rozdělena na jednotlivá desetiletí a autor z každé dekády nabídne čtyři až pět. Je z čeho vybírat, protože spousta z nich byla ověnčena cenami Hugo či Nebula nebo se jich týkala alespoň nominace. Před každou desetiletkou je krátké autorovo povídání o tom, co se například v sedmdesátých letech dělo kolem něj, aby čtenář získal kontext (nicméně je to spíš zajímavost). Rovněž před každou z povídek je text o tom, jak vznikla, proč je taková, jaká je, a co předcházelo jejímu vydání. Je to zajímavé povídání, ačkoliv někdy se Robert Silverberg nechává strhnout a člověk se přitom už těší na čtení příběhu. Fanoušci tohoto autora tyto poznámky však ocení. Nechybí zde ani autorova předmluva a také shrnutí děl autora v závěru od Martina Šusta.

Jak bylo řečeno, většina povídek byla nominována nebo získala některou z nejprestižnějších literárních cen. Člověk by tedy čekal, že celá kniha čítající hodně přes šest set stran bude nabita super kvalitním a zábavným čtivem.

Povídky jsou různorodé. Hned ta první z roku 1954 Cesta do temnoty čtenáře zavede do světa po jaderné válce. Amerika je rozdělena na menší subjekty a je obrovský nedostatek všeho, především potravin. Lidi trápí hlad. Povídka se zabývá morálkou a lidstvím – kam až je člověk schopen zajít, aby se najedl.

Povídka Macauleho obvod vznikla v době, kdy ještě neexistovaly syntezátory, a autor píše o přístroji, který ho připomíná.

Jedna z nejsilnějších povídek knihy je z šedesátých let a jmenuje se Vidět neviditelného. Zde se čtenář ocitá v kůži muže, který byl odsouzen k trestu jednoho roku neviditelnosti. Nejde o to, že by nebyl vidět, ale ostatní lidé si ho nesmí všímat. Je pro celou společnost neviditelným, a to včetně lékařské pomoci. Může tak beztrestně krást, vcházet do cizích bytů, což se může zdát vlastně jako podpora kriminální činnosti, ale to, že člověka všichni absolutně ignorují, je pro psychiku zničující.

Zvláštní a lehce hororový námět je využitý v povídce ze sedmdesátek S mrtvými narozeni, jež se zabývá tím, jak oživit mrtvé. Nejsou to zombie, jak je známe z hororů, ale spíš „jiní“ lidé. Živí se na ně koukají skrze prsty, jako by to byl jiný živočišný druh.

V osmdesátých letech napsal autor povídku, která je asi čtenářsky nejvděčnější a je velice napínavým zážitkem. Jehla v kupce času je, jak značí název, o cestování v čase. V Silverbergově příběhu lidé umí časem cestovat běžně a bohužel někdy dochází k lokálním časovým posunům. Povídka pojednává o manželském páru, kterému někdo neustále krade čas. Například se vzbudí a zjistí, že jim zmizelo několik měsíců z jejich společného života. A incidentů přibývá. Od začátku podezírají zámožného muže, který měl na manželku dříve spadeno a nechce se smířit s tím, že ji získal někdo jiný.

Robert Silverberg často rád ve svých povídkách pracuje s historií. Rád si hraje s možnostmi, co kdyby historické osobnosti ožily, jaké by to bylo, kdyby se staří řečtí filozofové setkali s vědci z pozdějších století. Rovněž si bere na paškál náboženství a zkoumá, zda a jak by vypadalo například u šimpanzů.

Každá povídka má zajímavý námět a dokazuje se, jak široký záběr autor má. Přestože je mnoho povídek ověnčeno oceněními, zábavnost příběhů je velmi kolísavá. Jsou tu povídky, které už pokousal zub času, a jiné, které zkrátka nemají až tak silný příběh. Navzdory dobrému námětu si nedokážou čtenáře více omotat kolem prstu. Naštěstí je vyvažují velice dobré až vynikající kousky, které člověku uvíznou v paměti a poskytnou mu silný zážitek.

Robert Silverberg je legenda. Čtyřnásobný držitel ceny Hugo a pětinásobný držitel ceny Nebula. Nedávno mu u nás vyšly skvělé romány Tvář vod a především Dolů k Zemi.

To nejlepší ze Silverberga je odysea po několika desetiletích tvorby předního autora sci-fi, z níž se hodně dozvíte i o samotném autorovi. Ne všechny povídky jsou perly, ale pestrost příběhů předurčuje sbírku k tomu, že může zaujmout většinu fanoušků science fiction. I když je to velice obsáhlá kniha, chce se říci – my chceme víc Silverberga, víc.

Vydal: Laser, 2021
Překlad: Petr Kotrle, Dana Krejčová
Vazba: pevná
688 stran / 599 Kč