Frankenstein – od Promethea k Nemesis
Do jaké míry si je člověk schopen uvědomit důsledky svého počínání? Je vůbec schopen přijmout trest za své činy? Sám před sebou si možná ospravedlní prakticky jakékoliv své pochybení vědomého počínání, ovšem před Nemesis, již si sám stvořil, stejně neunikne.
Příběh lehkovážného Viktora Frankensteina, mladého vědce prahnoucího žíznivě po vědění, a jeho zrůdného výtvoru nezná opravdu jen pramálokdo. Příběh člověka, jenž se ve své pýše rozhodl stát Bohem a stvořit nový život a jenž ve své aroganci ani v nejmenším nepomyslel na důsledky svého konání, natož aby je domyslel. Ihned po úspěšném experimentu, při němž z mrtvých tkání sestavil a oživil „nového Adama“, se v hrůze svého výtvoru zřekl a zbaběle prchl do noci a zanechal svůj výtvor jeho osudu. Tím stvořil svou osobní Nemesis. Pomsta začala dopadat na jeho život nepřímo, přes jeho blízké a milované.
Opravdu jen málokdo by neznal toto monstrum, ovšem těžko říci, kolik lidí opravdu četlo román Mary Shelleyové a kolik jej zná pouze zprostředkovaně skrze nesčetné další interpretace, většinou filmové. Ty na původní myšlenku o zodpovědnosti tvůrce za své dílo, ať už je jakékoliv, vytvořily nástavbu nespočetných klišé.
Ti, kdo román doposud nečetli, mají nyní skvělou příležitost pořídit si nové vydání nesmrtelné klasiky od nakladatelství CooBoo, (vyšlo v edici Classics), opatřené nejnovějším českým překladem. Není třeba shánět román po burzách, antikvariátech, knihobudkách (pokud se poštěstí), prostě je tu teď k sehnání.
Recenzi nepojmu úplně standardně jako u knih nových. Pokusím se navnadit potenciálního čtenáře i několika tipy, jež s touto knihou souvisejí. Uvedu tři filmové příklady, v nichž se téma monstra a jeho tvůrce podařilo nejlépe zobrazit.
Za prvé doporučuju film režiséra Kennetha Branagha Frankenstein (Mary Shalley‘s Frankenstein) z roku 1994. Ten si zahrál i samotného Viktora Frankensteina. Film se i přes mnohé změny v reáliích a vyznění postav nejvíce přibližuje literární předloze. Za zmínku ještě stojí, že roli monstra ztvárnil Robert De Niro.
Druhým příkladem je psychedelická jízda, v níž laudanum mizí z číší neskonale rychle a zhmotňují se noční běsy, režiséra Kena Russella ve snímku Noc Hrůzy (Gothic) z roku 1986. Zde se divák může hororově pokochat pohledem na společnost, jež se sešla za silné bouře jednoho osudového večera ve Ville Diodati u Ženevského jezera, kde se odehrála ona pověstná sázka o nejlepší děsuplný příběh, jehož výsledkem je mimo jiné i tento román.
Do třetice stojí za zmínku film Odpoutaný Frankenstein (Frankenstein Unbound) natočený roku 1990 podle sci-fi literární předlohy Briana W. Aldisse. Do vizuální podoby jej zpracoval režisér Roger Corman. V tomto příběhu opět lehkovážně smýšlející vědec vytvoří časoprostorovou anomálii, jež ho následně přenesla do doby a místa, kde reálně žije Viktor Frankenstein a kdy jeho výtvor již existuje, a současně je v ději přítomna i společnost z Villy Diodati sestávající z Mary Shelleyové, Percyho Shelleyho (na něj samotný název odkazuje), lorda Byrona a doktora Polidoriho.
Za zmínku stojí oficiální literární pokračování tohoto nesmrtelného díla, a to Frankensteinova nevěsta, kniha napsaná a vydaná více než po 170 letech od původního příběhu. Zde se anglická spisovatelka Hilary Bailey zamýšlí nad možností, jakou alternativní cestou by se ubíral příběh, pokud by Viktor Frankenstein splnil svůj slib, jenž si na něm vynutil jeho výtvor.
Je naprosto jasně vidět, že má cenu vydávat tyto klasiky žánru fantastiky, neb mají stále co říci i současnému člověku, nehledě na inspiraci, která z nich neustále sálá a vytváří stále nová klišé žánru. Jen se v tom klišoidním zvolání za praskání statické elektřiny: „On žije!“ neztratit a užívat si archetypů!
Vydalo: CooBoo, 2021
Překlad: Martin Pokorný
Obálka: Hana Mičková
Počet stran: 248
Vazba: vázaná
Cena: 269 Kč
