Prokletí pro všechny, a to bez výjimek!

Jsou města, ve kterých by dobrovolně žil opravdu jen málokdo. Snad by zde nežily ani vymyšlené postavy, pokud by ovšem měly na vybranou. V městě s morbidními místními názvy, padouchy na všech frontách, podivíny a mrtvolami, které nemají ani dost slušnosti, aby zůstaly mrtvé.

Románový debut Martina Paytoka s názvem Prokletí pro všechny se odehrává přesně v takovém bezejmenném městě, a to dokonce ve dvou dějových liniích, které se střídají kadencí práskajícího biče. Hlavní postavou je bezesporu Link. Sám sebe by za kladného hrdinu určitě nepovažoval. Svým charakterem by rozhodně nemohl nikomu být dáván za příklad. Snad jen za ten odstrašující.

Jeho největším problémem je jeden důležitý nepodařený kšeft z nedávné minulosti, který ho o dost připravil. Navíc si s ním nehezky zavařil na současné trable . Začal dlužit tomu nesprávnému člověku, a to místnímu mafiánskému bossovi a majiteli stavebnin Stoklasovi, který chce své peníze zpět a prostřednictvím svých „zaměstnanců“ to dává Linkovi neustále na vědomí. Do toho se připlete páreček policistů, jejichž morální flexibilita je velmi pružná. O obskurní sběratelce prokletých a uhranutých předmětů a mluvícím ponožkovém maňáskovi ani nemluvě. Nesmí se zapomínat ani na zabijáka milujícího ostré sekáčky na maso a redukujícího výhradně Stoklasovy nohsledy. Věší je se zalíbením na lampy veřejného osvětlení a větve stromů. V neposlední řadě jsou tu ti mrtví, co odmítají mrtvými zůstat.

Příběh se vine dvěma dějovými liniemi, jež se mezi sebou střídají doslova filmovým střihem. Některým čtenářům to rozhodně nemusí vyhovovat, neboť si to vyžaduje jejich neustálou pozornost. Což není u knihy o rozsahu do tři sta stran až tak běžným jevem. Je to sice hlavně fantaskní příběh v pulpovém duchu, plný dějových zvratů, mezi nimiž se Link snaží kličkovat, přičemž inkasuje nemálo ran, převážně do obličeje. Jeho nos si takovéto pozornosti užívá úplně nejvíce. A to v situacích, při nichž se snaží dát co možná nejvíc pokažených věcí do pořádku, zůstat stále naživu a současně naplnit vlastní plány, mající svůj původ a vysvětlení právě v minulosti, se kterým autor vždy o krok dva otálí, než ho vynese na světlo.

Kniha Prokletí pro všechny je doslova a do písmene prošpikovaná hláškami. Až do takové míry, že se ani nejedná o dialogy, nýbrž o více či méně vtipné přehláškovávání všech postav navzájem. Nechybí zde samozřejmě ani popkulturní odkazy. Jen snad slovní spojení: „Krista pi*a!“ mělo zůstat charakteristické pouze pro jednu z postav. Ne aby bylo užito na střídačku v průběhu knihy snad většinou z nich.

Čtenáři, který je ochoten přistoupit na autorem předkládanou formu vyprávění, tato kniha s největší pravděpodobností splní očekávání. Vždyť jejím hlavním úkolem je přece jen pobavit a to se jí daří. Obě dějové linie ubíhají svižně, střídají se přesně v těch napínavých okamžicích, kde mají, a doplňují se ve správném poměru. Kniha je navíc okrášlena vkusnou obálkou Anny Voříškové, která hned na první pohled zaujme.

Vydalo: Nakladatelství Epocha, 2021
Obálka: Anna Voříšková
Počet stran: 296
Vazba: brožovaná
Cena: 249 Kč