Arkadij a Boris Strugačtí: Piknik u cesty
Vychází spousta nových knih, ale klasika je zkrátka klasika. To se dá říci i o knihách bratří Strugackých. Není moc ikoničtějších autorů sci-fi. A jejich Piknik u cesty je legenda.
Na Zemi jsou oblasti, kterou navštívili mimozemšťani. A zas odletěli. V těchto místech však po sobě zanechali různé artefakty a ony oblasti trochu pozměnili. Jsou to nebezpečná místa, kam se odvažují jen stalkeři – hledači, pátrači, kteří z oblastí odnášejí pozoruhodné předměty. Čtenáři stalkerům nahlédnou do hlavy (především Roderickovi Shoehardtovi) a právě psychologie, filozofie a jinotaje stojí v románu nad samotným příběhem.
Piknik u cesty není dlouhá kniha, ale sděluje spoustu myšlenek. Je však dobré mít na paměti, že vyžaduje čtenářovo soustředění a nedá mu nic zadarmo. V podstatě každý člověk si může z díla odnést něco jiného. Stejně jako každý atalker si odnese něco jiného z oblasti. Děj autoři rozdělili do několika období Roderickova věku. O oblasti se čtenář dozvídá spíš z vyprávění a konverzací stalkerů. Teprve až v poslední čtvrtině knihy se do oblasti „podívá“ více. A je to zážitek.
Bratři Strugačtí umí velice působivě navodit stísněnou atmosféru a pocit nebezpečí. Přesto samotný styl je těžší na čtení a nemusí vyhovovat čtenářům, kteří mají radši přímočařejší vyprávění.
Síla Pikniku u cesty je v nadčasovosti. Autoři vypráví především o lidství. Možná kniha nezodpoví všechny otázky, které čtenáře budou napadat, ale probudí zájem se o ty věci více zajímat.
Piknik u cesty vyšel poprvé v roce 1972 (u nás o dva roky později) a vydání se dočkal skutečně nepočítaně. Až do roku 2016 vycházel ale v okleštěné verzi, kde chybělo mnoho vět a odstavců a styl mluvy stalkerů byl také zjemněn. Nový překlad Konstantina Šindeláře již ale vychází z kompletního vydání, které bratři Strugačtí v devadesátých letech zrestaurovali. Nové české vydání je tak zcela na místě, protože si román můžete konečně přečíst tak, jak ho jeho autoři před padesáti lety zamýšleli.
Knihu možná budete znát spíše pod jménem Stalker (několikrát takto vyšla). Název odkazoval na nesmírně úspěšný a neméně legendární film Tarkovského z roku 1979. Film byl působivý a rovněž velmi vybízející k přemýšlení, přesto Tarkovskij zašel poměrně dost daleko od předlohy. K zájmu o knihu přispěla i populární videohra S.T.A.L.K.E.R., ale v tomto případě se její tvůrci vrhli skutečně jiným směrem než knižní předloha.
Arkadij a Boris Strugačtí spolu napsali spoustu knih a právem patří mezi nejoceňovanější sci-fi autory 20. století. Mezi jejich nejznámější díla patří také Je těžké být bohem, Les, Obydlený ostrov či Pondělí začíná sobotou.
Piknik u cesty je velice chytrá kniha, která vyžaduje přemýšlení a také podobně naladěného čtenáře. Tím, že kniha vyšla v původně zamýšlené podobě, získává na větší síle a autentičnosti. Román neztratil za spoustu let nic na své kráse a zdá se, že dokáže oslovit další generace čtenářů.
Vydal: Triton, 2021
Překlad: Konstantin Šindelář
Vazba: vázaná
264 stran / 329 Kč
