Hanina Veselá: Krev teče vždycky červená
Po příbězích Magnolie a démon, Slza pro dračího pána, Drak bere vše přichází Hanina Veselá se zbrusu novým dobrodružstvím nezvladatelné a vášnivé psioničky Magnólie. I tentokrát, přes veškerou Magnóliinu snahu, bude prolita krev a ta teče vždycky červená.
Na Asterionu se píše rok 854 královského letopočtu a události v Plaveně, hlavním městě Mořského císařství, dostávají nečekaný spád. Vládce Marran II. je na smrtelné posteli. Jeho syn princ Felian patří mezi vyhlášené feťácké trosky a princezna Sagjidara skončila před lety ve vyhnanství. Císařův rádce arcimág Zvin se věnuje vlastním zálibám a dvorské intriky přenechává svým žákům. Nebo je všechno úplně jinak a zdání klame? Plavenu rozhodně čekají velice rušené časy, jaké její obyvatelé dlouho nezažili.
Nadupaný román Krev teče vždycky červená nemá jednu nebo dvě hlavní postavy, místo toho střídavě sleduje různé důležité hráče v Mořském císařství. Ze starých známých jsou to psionička Magnólie a arcimág Zvin. Oficiálně se učednice a mistr rozešli před skoro třiceti lety, ale od té doby se jejich cesty několikrát nezapomenutelně protnuly.
V současnosti Magnólie udržuje vztah se skřetem Gargan, kterého potkala ve Studené krvi. Princezna Sagjidara si ve vyhnanství užívá divokého pirátského života a je kapitánkou vlastní lodi. Princ Felian ukrývá nejedno tajemství. Do toho vstupuje tajemný minkorský obchodník, pan Sigur, jenž hájí zájmy mágů, a jeho záhadný a bezcitný společník Jagoda, který si nepřeje nic jiného než se zakousnout do pečínky z archimága Zvina. Stojí za zmínku, že pouze Magnólie vypráví příběh v první osobě, zatímco linky ostatních se odehrávají ve třetí. Přesto nehrozí záměna jednotlivých hlasů, protože hrdinové už snad odlišnější být nemohou.
V Plaveně se začínají tvořit nové dějiny a díky Hanině Veselé mohou být čtenáři pěkně blízko u toho. Román Krev teče vždycky červená je lepší číst se znalostí předchozích příběhů, jinak by se člověk mohl ztrácet v tom, kdo je kdo a jaké mají postavy mezi sebou vztahy. První povídkové příběhy s Magnólií se odehrávají až po prvním románu Magnólie a démon, i když se do rukou čtenářů dostaly mnohem dříve. Z trochu naivního děvčete, které si umí užívat krás života a disponuje psionikou i nekromancií, se stala ostřílenou pirátkou a tvrdou nájemnou dobrodružkou, aby se z ní nakonec vyklubal trochu sobec. Tedy pokud jde o světový mír. Chrání si vlastní kůži, ale pro přátele a své lásky do nebezpečného rizika jít neváhá. Magnólie je zkrátka zralá žena, a kdyby stárla normálním tempem, byla by už v babičkovském věku. A na její duši je to znát.
Zapomnětlivým čtenářům poslouží úplně vzadu ukrytý seznam postav a asterionská časová osa. Asterion je přeci jen víc než desetiletí starý komplexní fantastický svět, který slouží jako kulisa hlavně českým hrám na hrdiny, a za tu dobu do něho své příběhy nenastěhovala jen Hanina Veselá.
I tentokrát k naprosté spokojenosti dojdou všichni fanoušci politikaření, magických intrik, nečekaných akčních zápletek, dračího koupání i revolučních snah. Krev teče vždycky červená má občas našlápnuto na likvidační mašinérii hodnou Hry o trůny, ale přeci jen je tam poněkud méně postav, které musí autorce i čtenářům vydržet trošku déle.
Akce je svižná a kniha čtivá a v žádném případě nenudí. I přes množství postav není zápletka roztříštěná, i když občas dojde k rafinovanému přerušení příběhu jedné postavy ve prospěch jiné, aby byli čtenáři napnutí jako kšandy. Magnóliino dobrodružství dospívá do čím dál zajímavější fáze a o nečekaná a šokující překvapení tu rozhodně není nouze. Dialogy jsou svižné a občas v rozumné míře provázané popisy. Magnólie je od přírody drzá a i Zvin umí být pěkně sarkastický.
Román Krev teče vždycky červená patří ke knihám, kterých bych si měli čeští čtenáři rozhodně všimnout a užít si tu správnou divokou jízdu s prsatou zrzkou.
Vydalo: Mytago, 2018
Obálka: Martina Pilcerová
Ilustrace: Kristina Haidingerová
Mapy: Lukáš Bunny Králík
Vazba: vázaná
Počet stran: 640
Cena: 579 Kč
