Amatka – když slova zabíjí nápady
Mladá informační referentka Vanja žije v dystopickém světě, ve kterém má jazyk sílu vytvářet realitu. Všechno musí být řádně označeno a pravidelně pojmenováváno. Stůl je stůl, židle je židle. Pokud se některý objekt dlouho zanedbává, rozpouští se v nebezpečnou slizkou hmotu, která musí být okamžitě zlikvidována.
Vanja opouští své rodné Essre a vydává se do studené kolonie Amatka, kde má pro svého zaměstnavatele sbírat informace o hygienických návycích obyvatel. Vanja se může zdržet i několik týdnů, jenže mezitím se zamiluje do své spolubydlící Niny a rozhodne se skončit s prací a v kolonii se usadit. Nemá ani tušení, že se brzy dostane k utajovaným informacím, které dokazují, že Amatka je na pokraji zkázy.
Svou neskutečnou představivost ukázala Karin Tidbecková již ve sbírce povídek Sobí hora. Ve svém románovém debutu Amatka představuje naprosto originální dystopický svět, kde jazyk je to nejdůležitější vůbec. Každý předmět musí být přesně pojmenován, jinak se začne měnit v nechutný sliz, který se rychle šíří. Jakákoliv činnost proti kolonii je pečlivě sledována a lidé neváhají udávat se navzájem. V tomhle opresivním režimu sní Vanja o tom, že by jednoho dne mohla používat slova naprosto svobodně, aniž by jí hrozil postih. V Amatce brzy po příjezdu nachází podobně smýšlející osoby a společnými silami se snaží zjistit, co se v kolonii skutečně děje a proč se musí věci označovat mnohem častěji, než bylo dříve potřeba.
Karin Tidbecková podle svých slov psala román dlouho a je to na něm bohužel znát. Jednotlivé myšlenky se postupně vytrácejí, svět není příliš dobře vykreslen a uspěchaný konec je tak bizarní, že téměř nesedí k začátku příběhu. Většina situací nemá řešení a motivace postav nejsou z textu vůbec pochopitelné. Jedním z mnoha zajímavých prvků by mohl být homosexuální vztah hlavní hrdinky, ale ani ten autorka moc detailně nevylíčila.
Po Amatce sáhněte, pokud máte rádi rychle plynoucí příběh z dystopického prostředí, jehož fungování si však musíte většinou domyslet sami, a zároveň vám nevadí slabší, otevřený konec. Po geniální povídkové sbírce Sobí hora mi Amatka připadá jako velké zklamání. Karin Tidbecková vyměnila kraťoučké povídky za dvousetstránkový román a z magického realismu vytvořila téměř surrealismus. A ono to bohužel tak úplně nefunguje.
Vydala: Kniha Zlín, 2018
Překlad: Lukáš Novák
Vazba: vázaná
232 stran / 249 Kč
