Karin Tidbecková: Sobí hora
Sestry Sára a Cilla cestují se svou matkou k daleké Sobí hoře, kde mají uklidit starý pozemek a naposledy se s ním rozloučit. Podle legendy hora odedávna patří albizům – stvořením, která vypadají jako lidé, jen jsou vyšší a krásnější, navíc kdo je rozzlobí, toho uřknou nebo i zabijí. Sobí hora v děvčatech vzbuzuje neklid, obě čekají, že se něco stane.
Říká se, že pokud se u dítěte objeví psychické či nervové problémy, znamená to, že někomu z rodiny koluje v těle krev albizů. Právě Sára trpí zvláštními stavy, při kterých cítí blížící se neodvratnou zkázu. U hory se její problémy zhorší, vidí více znamení a cítí, že se děje něco opravdu špatného.
Sobí hora je jednou ze třinácti povídek ze stejnojmenné knihy Karin Tidbeckové. Celá sbírka v sobě má stále populárnější severskou divnost propojenou s magickým realismem, science fiction i fantasy. Všechny povídky jsou krátké, některé mají třeba jen tři strany, přesto na tak krátké ploše dokáže autorka vykreslit jednotlivé postavy a nutí čtenáře otáčet stránku za stránkou.
Bizarní příběhy v sobě nesou jistou dávku perverznosti a nechutnosti. Ve všech se také snoubí svårmod (melancholie, „tíživá nálada“) s pocitem, že vlastně všichni žijeme na okraji čarovného lesa, přesně na hranici s prapodivnými tvory, které vidí jen někteří z nás. Příběhy se odehrávají právě na územích daleko od měst, tedy na místech, kde je spousta prostoru pro zvláštní stvoření a nevysvětlitelné události. Odkaz k severským tradicím je patrný, objevují se zde například rituály při letním slunovratu či typické oblečení.
Mezi mé nejoblíbenější příběhy se zařadily Tety. Tety žijí za skleněnými zdmi oranžerie, kde mají jediný úkol – tloustnout. A když dosáhnou stavu, kdy už nemůžou růst, prasknou. U jejich srdcí žijí nové maličké Tety, které čekají, až pro ně jejich Neteře ze zbylých částí těla uvaří a napečou. Autorka zvládá v několika málo větách výborně vystihnout vzhled Tet a odpornou práci Neteří při obírání jejich těl. Nejen v této povídce si Karin Tidbecková povedeně hraje s filozofickou otázkou, jaký význam má čas a co se děje, když (ne)plyne.
Mezi povídkami si každý najde svou oblíbenou. Všechny jsou originální a dokážou vyvolat různé emoce a obrazy. Jen škoda, že je celá sbírka tak krátká.
Vydala: Kniha Zlín, 2018
Překlad: Lukáš Novák
Vazba: vázaná
152 stran / 229 Kč
