Anita Blakeová podvanácté: Inkubovy sny
„Jsou dny, do háje, celé týdny, kdy si nejsem jistá vůbec ničím. Už tolikrát jsem byla nucená zajít daleko za hranice toho, co jsem chápala jako dobré nebo jako špatné. Někdy ani nevím, jak se vrátit zpátky. Ve jménu spravedlnosti, ve jménu mé vlastní spravedlnosti jsem udělala věci, o kterých nechci, aby vůbec někdo věděl. Můžu se podívat člověku do očí a zabít ho. A necítit při tom vůbec nic. Nic, Jean-Claude, nic.“
Pokračovat ve čtení


Nejnovější komentáře