Děti noci

Když se k vám a vašim blízkým chovají jako k podlidem, když váš život nemá žádnou cenu, když jste otroci pracující pro blaho úzké kasty vyvolených, potom chcete bojovat. A když vám vezmou to nejcennější, pak neváháte. Téma revoluce nebo boje za svobodu je takřka věčné. I o tom je Rudý úsvit.

Jak to může vypadat, když se peklo protrhne a zlo se dostane do světa běžných smrtelníků? A co když smrtelníci zabloudí do nejtemnějších koutů pekelných? Antologie českého a slovenského hororu nabízí devatenáct podob pekla tak, jak ho známe, ale mnohem častěji jak ho neznáme.

Nahlédnout za závoj jiného kulturního paradigmatu, což román Buď prekliate, dieťa umožňuje, je velmi zajímavé. Obzvláště pokud se jedná o poutavý a napínavý hororový příběh, u nějž jen naivním čtenářům může přijít na mysl, že by mohl skončit dobře.

Tohle je příběh o hladu, o lásce, o vzteku. 

Všechny špatné zprávy se objevují po trojicích. Toho dne se magie probudila, barvy umřely, a když pták vykrvácel, opět se vrátily – vzkaz předán. V poště je dopis od příbuzné, která nemá ani existovat, a další od Kongregace. Takže do třetice všeho špatného.

Hrdinové Hvězdné hlídky v čele s Lenkou Sedmikráskovou a Panem Kočičím si po předchozích událostech ještě ani pořádně neoddechli a jsou prakticky okamžitě vrženi do konfliktu s úplně novou a daleko nebezpečnější hrozbou, neboť zde nejde pouze o Malinový vrch, nýbrž o zničení celého světa.

Pivo nám dělá radost a občas i starost už od 7. tisíciletí před n. l., přesto se mu ve fantasy a sci-fi literatuře dostalo většího prostoru všeho všudy jen od Tima Powerse ve fantasy románu Stáčení temného piva. Přitom mu holdují trpaslíci i hrdinové kdekteré fantasy povídky nebo románu.

V nejnovější novele ze světa Řek Londýna se agentka FBI Kimberley Reynoldsová ocitá uprostřed zasněženého Wisconsinu, aby prověřila případ, na kterém už na první pohled něco velmi nesedí.

Nebesánie je zemí, kde vládnou draci a lidé jsou titěrnými a nedůležitými součástmi téhož světa. Tedy ne až tak nedůležitými, ale to lidé nemusí vědět. Draci je totiž potřebují, protože díky poutu s nimi nepropadnou šílenství. Každé dítě, které je trochu magicky nadané, náleží drakům a podstoupí výcvik v akademii.

Člověk si může nalhávat, že zná své nejbližší předky, když už ne dokonale, tak alespoň dostatečně dobře na to, aby jej nic nemohlo zásadně překvapit. Chyba lávky! Zvlášť pokud jsou hříchy předků přímo spojeny se zdmi domu anebo okolními pozemky. Hříchy, kterými je doslova nasáklá půda a jen čekají na impulz k probuzení.