Luciférovka – právnické tango s peklem v zádech
Od vydání závěrečného dílu dilogie Tanec papírových draků uběhly dva roky a Petr Brožovský se pod křídly nakladatelství Epocha vrací na scénu, tentokrát s trošku vážnějším románem, přesto stále srší nadsázkou a humorem.
Martin Rieger provozuje advokátní praxi v statutárním městě Plzni. Kromě své kanceláře, hezkého bytu a kocoura, kterého (jak jinak) miluje víc než olivy, disponuje také pružnou páteří a výmluvností. Díky tomu jeho právní služby využívají především developeři, podnikatelé a různí šíbři. Zkrátka a dobře, Rieger není žádný Andrew Beckett. Spíš bych ho přirovnal k Billymu Flynnovi z muzikálu Chicago. Ale tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu…
Martin se potýká nejen s ruskou mafií, která mu jde po krku, ale především s rakovinou. S nádorem na mozku vám nepomůže ani kamarád a bývalý policajt Karlos, ani brácha farář, a dokonce ani kámoš chirurg. Když už v dálce vidíte zubatou, která si nese kosu, aby vás poslala do všech pekel, budete zkoušet všechno, abyste to poslední zúčtování oddálili co nejvíce. Pro Martina se tím pomyslným posledním stéblem, kterého by se mohl chytnout, stane výlet do bolivijského pralesa, kde pod vedením mocného šamana podstoupí magický očistný rituál.
Jak už v české akční fantastice bývá dobrým zvykem, magické rituály se vždycky tak nějak zvrtnou a hrdina se díky tomu dostane do ještě většího maléru, než v jakém byl doposud. Nejinak je tomu s Martinem. Každý zná úsloví o malování čerta na zeď, v Riegerově případě však nejde o eufemistické přirovnání, ale o krutou realitu. Když tedy po svém návratu domů přistihne ve svém bytě vyslance pekel, nezaváhá a uzavře s ním právní kontrakt.
Hlavní hrdina to umí bezvadně se slovy a paragrafy, ale k Soudci Dreddovi má hodně daleko. Proto je druhá část knihy, v níž se snaží vrátit peklu, co jeho jest, plná akce a černého humoru. Autor i jeho hrdina jsou naštěstí vynalézaví, takže záporáky a čtenáře neutlučou pouze paragrafy, i když i na ty nakonec dojde. Ostatně bylo by divné, kdyby tomu tak nebylo, vždyť jde o příběh z právnického prostředí. Občas Martin nejedná v souladu s logikou a čtenář si říká, že přistupuje k řešení některých situací zbytečně komplikovaně, ale to je jediná námitka, která by se proti tomuto svěžímu a zároveň dojemnému dílu dala vznést.
Petr Brožovský si pro čtenáře pro umocnění čtenářského zážitku připravil soundtrack, který není pouze příjemným bonusem. Každá stránka, na níž se nalézá scéna, k níž autor vybral hudební doprovod, je totiž opatřena příslušným QR kódem. Nemusíte tedy při čtení neustále listovat na konec knihy, kde je kompletní seznam skladeb uveden. Nevím, podle jakého klíče autor písničky vybíral, ale prakticky všechny jím nabízené skladby k příslušným scénám sednou jako talár k ústavnímu soudci.
Luciférovka je v prvním sledu zábavná, lehkou rukou psaná a svým pojetím pekla originální kniha. Na rozdíl od frenetickou akcí a potoky krve překypujícímu Tanci papírových draků je však mnohem vážnější a vybízí čtenáře k zamyšlení, což rozhodně není na škodu.
Petr Brožovský není žádný troškař, a jestli dostojí svému slovu a svou příští knihu pojme jako crossover Luciférovky a Tance papírových draků, můžeme se těšit na pořádný candrbál.
Vydala: Epocha; 2025
Obálka: Žaneta Kortusová
Vazba: brožovaná
Počet stran: 312
Cena: 329 Kč
