Krčmářova píseň – hluboký exkurz na dno lidské duše

Vzaly mi pokoj, zamkly se v něm,
zpívaly si s divným nápěvem,
pryč jsou mé zásoby sýra i vína,
ze stáje přivedly si čeledína.

Když se v krčmě tlustého Karshe objeví tři zvláštní ženy, je jasné, že se semele něco podivného a pro krčmáře nejspíš nepříznivého. I tak je ale Karsh ubytuje, čímž se odsoudí k tomu, aby mu byl život převrácen vzhůru nohama. A nejen ten jeho – trojice poutnic pátrajících po něčem, co nikomu nechtějí prozradit – ovlivní nejeden kraj. A to ani nemluvíme o lišákovi, který jedné z nich dělá doprovod.

Ten, kdo má s Peterem S. Beaglem už nějakou zkušenost, nejspíš alespoň v základu tuší, co od knihy může očekávat. A přesto ho autor překvapí tím, z jakého úhlu se divá na svět tentokrát, jaké další taje lidské duše dokáže odhalit, a tím, že i když už si člověk říká, že to snad ani není možné, stejně nakonec zase přijdou na posledních stránkách slzy a s nimi i spokojený úsměv.

O Krčmářově písni můžete občas zaslechnout, že se jedná o Beagleovo nejlepší dílo. Příběh sice není nikterak složitý, ale je neskutečně komplexní, propracovaný a má vše, co od dobré knihy čtenář chce. Nevyskytuje se tu spousta akce, přesto je román dynamický. Hrdinové se potýkají primárně s vlastními démony a svou minulostí, ale rozhodně tu není nouze o napětí a zvraty. Hlubokému prožitku pomáhá také fakt, že v příběhu vystupuje poměrně velké množství postav a autor se rozhodl, že každý úhel pohledu bude vyprávět v ich-formě. Díky tomu hrdinové získají sympatie čtenářů, protože ti pochopí jejich chování i motivace a udělají si o všech událostech ucelený a zároveň hodně niterní obrázek.

Peter S. Beagle čtenáře naprosto uhrane svým vypravěčským umem a slohem. Volbou slov jako by maloval na plátno vaší představivosti a rozezníval melancholické struny v nitru každého člověka. Číst jeho text (v překladu Petry Diestlerové) znamená užívat si pomalé plynutí vytříbených vět, kde každá má své přesně dané místo a dotváří celkovou atmosféru. Beagle čtenáře uchlácholí líbeznými popisy, aby ho následně vytrhl z příjemných pasáží syrovostí emocí, kdy jen tak mezi řečí – zdánlivě ledabyle – odhaluje lidské strachy a tužby.

Hrdinové Krčmářovy písně nemají na růžích ustláno – mají toho hodně za sebou a otevřít se před druhými nebo jen sami před sebou je pro ně těžké. Autor z nich ale v průběhu vyprávění nemilosrdně odírá jednu vrstvu za druhou, dokud nezůstane jen ryzí jádro každé postavy – bez pozlátek a ochranných masek. Hloubka autorova porozumění lidem a jejich podstatě působí až znepokojivým dojmem – jako by každému viděl až na dno duše a dokázal to bravurně přenést na papír.

Peter S. Beagle opět vyčaroval neskutečně laskavou a zároveň příjemně tesklivou kombinaci lyrického, poetického vyprávění a nepřikrášleného zobrazení lidských pádů i úspěchů. Opět propojil jistou pohádkovou snovost s emocionální syrovostí a ukázal, že dobrý příběh potřebuje hlavně skvělé postavy. A ty on zvládá naprosto mistrně. Nechte se proto zlákat Krčmářovou písní, pod jejímž povrchem se ukrývají krásy a taje dalšího kouzelného příběhu o lásce a vykoupení, ale také o nenávisti, strachu a výčitkách svědomí.

Vydal: Argo, 2024
Překlad: Petra Diestlerová
Obálka: Simona Jančíková
Vazba: vázaná
Počet stran: 336
Cena: 548 Kč