TJ Klune: Vlčí píseň
Bennettovi skrývají nebezpečné tajemství. Nejsou jen rodina, ale smečka vlkodlaků. A do Oxova života mohou přinést víc radosti a lásky, ale také násilí a utrpení, než by ho kdy napadlo.
Oxnarda „Oxe“ Mathesona opustil otec, vyrůstá s matkou a věří, že ho – jak mu řekl jeho otec – v životě čekají jen samé sračky. V šestnácti se seznámí s rodinou Bennettových a najde svou druhou rodinu.
Ox se spřátelí s Joem, nejmladším z rodiny Bennettových. Joe je předurčený k tomu stát se alfou, ale prodělal traumatickou zkušenost, po níž skoro dva roky nepromluvil. I když je Ox pouze člověk, postupně se stává členem smečky a jeho přátelství s Joem se mění v silnější city. Jenže Bennettovu smečku pronásleduje temná a nebezpečná minulost, která rozvrátí životy jim všem.
TJ Klune napsal Vlčí píseň odlišným stylem, než jsme zvyklí z jeho dosud česky vydaných knih (Dům v blankytně modrém moři, Pod šeptajícími dveřmi a V životech loutek). Používá jednoduché, strohé věty, úsečné dialogy a v kontrastu s tím vrší a opakuje slova i celé fráze a občas zase tříští text na jednotlivé řádky. Také pracuje se symbolikou barev, kdy zelená znamená klid a úlevu, modrá smutek a fialová vztek.
TJ Klune opět zpracoval téma nalezení rodiny, která není pokrevní, tentokrát ho ale zabalil do akčnějšího, dramatičtějšího, temnějšího a krvavějšího kabátku. Ve Vlčí písni nechybí akce, nebezpečí, spousta tajemství, divoké vlkodlačí souboje ani smrt. To vyvažuje pomalá romance mezi Oxem a Joem, hledání sama sebe, pochopení, že člověk je dostatečný takový, jaký je, harmonické, i když někdy taky komplikované rodinné vztahy a špetka humoru. TJ Klune dobře uchopil majetnickost vlkodlaků a osudové pouto mezi druhy a klade důraz na to, aby vztahy nepůsobily toxicky a aby byli vlkodlak i člověk rovnocennými partnery.
Vzhledem k tomu, že je jednomu hrdinovi na začátku deset let a na konci dvacet a druhému šestnáct a šestadvacet, mysleli byste si, že jde o young adult nebo new adult fantasy. Jedná se ale o čtení pro dospělé, nechybí tu vážná témata, jako je traumatická smrt nejbližších členů rodiny, týrání, únos a mučení, zabíjení, explicitní erotické (gay) scény ani spousta vulgárních výrazů.
Vlčí píseň patří mezi Kluneovu starší tvorbu, kniha v originále vyšla v roce 2016, tedy ještě před slavným Domem v blankytně modrém moři.
Vlčí píseň má 544 stran, protože zachycuje Oxův život od dětství až po dospělost. Je napsaná hodně zvláštním stylem a zbytečně roztahaná. K Oxovi, který je zpočátku popisovaný jako kluk velký tělem, ale chudý duchem, jsem si dlouho hledala cestu. Ox je člověk, takže o vlkodlacích, jejich pravidlech a zvycích nic netuší, má poměrně naivní vnímání světa a nevšímá si zjevných náznaků nebo nesrovnalostí. Navíc Bennettovi ho záměrně nechávají v nevědomosti, což je něco, co z duše nesnáším. Hřebíčkem do rakve pak byl věkový rozdíl mezi Joem a Oxem. Ten sice činí pouze šest let, ale když si desetiletý kluk vyvolí za svého partnera a druha šestnáctiletého puberťáka (který o tom samozřejmě nemá ani tušení), je to přinejmenším divné.
Vlčí píseň je prvním dílem čtyřdílné série Green Creek, má ale uzavřený děj a dá se číst samostatně. V dalších dílech jsou vypravěči vedlejší postavy. Takže i když jsem si s Vlčí písní úplně nerozuměla, po druhém dílu s názvem Ravensong nejspíš sáhnu, protože v něm je hlavním hrdinou čaroděj Gordo, kterého jsem si ve Vlčí písni oblíbila.
Vydal: conQueer, 2024
Překlad: Kateřina Niklová
Vazba: brožovaná
544 stran / 499 Kč
