Jeff Lemire, Andrea Sorrentino: Činžák

Sorentino a Lemire se vracejí do světa, kde tajemná temná díra pohlcuje životy a vztahy a vrány znamenají zlověstnou hrozbu, která tiše čeká v jejím závěsu.

Série Černá palice, komiksy Rváč, Bludiště, Zatoulaní psi, trilogie Sweet Tooth, Essex County, Matka – společným jmenovatelem všech těchto a mnoha dalších komiksů je kanadský komiksový scénárista a kreslíř Jeff Lemire, držitel Eisner Award. Nejnovějším přírůstkem do knihovničky českých vydání Lemireho grafických románů je Činžák – Mýtus Sadu kostí, který v překladu Richarda Klíčníka vydalo nakladatelství Argo, a to v pevné vazbě a s dvěma variantami obálky. Ale než si rozebereme samotnou knihu, pojďme se podívat na historii jejího vzniku, protože o té se čtenář dočte pouze v limitované verzi.

Na začátku, ještě před oznámením Mýtu Sadu kostí, Jeff Lemire popsal projekt jako „nejambicióznější věc, kterou jsme [Andrea Sorrentino a já] společně udělali“.

Původní nápad na Mýtus Sadu kostí však pochází od Andrey Sorrentina, který chtěl vytvořit kratší, samostatné příběhy, jež by fungovaly na rozsáhlém a komplexnějším pozadí, podobně jako Mýtus Cthulhu H. P. Lovecrafta. Chtěl mít volnost při tvorbě příběhů v různých formátech a experimentovat s vizuálním stylem a chtěl udělat něco temného a hororově zaměřeného. Oslovil Jeffa Lemireho, který byl zpočátku vyděšený, ale když ho Sorrentino neustále bombardoval e-maily, nechal se přesvědčit – nápady začaly vznikat s tím, jak se mezi příběhy vytvářely souvislosti. Oba tvůrci považovali za zásadní, aby se příběhy z Mýtu Sadu kostí daly číst v libovolném pořadí a stále dávaly smysl. „Propojení mezi příběhy nemá být nezbytnou součástí zážitku, ale spíše doplňkovým prvkem pro oddané čtenáře.“ Lemire a Sorrentino sice plně rozpracovali mytologii, která je základem mytologického univerza The Bone Orchard, ale čtenářům ji neprozradí a raději naznačují, aby podpořili hlubší zaujetí dílem. Velmi opatrně hledají křehkou rovnováhu mezi tím, aby čtenářům neprozradili příliš mnoho nebo příliš málo. Série odstartovala 7. května 2022 příběhem Shadow Eater. Poté následovaly The Passageway, Ten Thousand Black Feathers, Tenement (Činžák) a Starseed. Činžák je tedy čtvrtým dílem z tohoto univerza, a ačkoli se dá číst samostatně, čtenář z něj bude nejspíš trochu zmaten.

Činžák a jeho příběh

Co spojuje cizince? Může to být prostor, který sdílejí jako sousedé, jejich každodenní vzájemná interakce, nebo dokonce společné trauma, jehož detaily jsou stejně nejasné jako záhadné. Takovým místem jsou i klaustrofobické chodby a byty starého paneláku, jehož obyvatelé mají vlastní démony, se kterými se musí vypořádat. Dům, kde se stíny plíží skrze základy do života sedmi nic netušících nájemníků.

Příběh začíná nahlédnutím do života sedmi lidí, žijících v činžáku, který by mohl stát i na vašem sídlišti. Justin se stal dealerem drog, aby se mohl postarat o svou matku. Tanya hraje v kapele, ale zároveň se potýká s depresemi a tvůrčím blokem. Bob se s nemocnou manželkou a nezaplacenými účty snaží vydělávat na živobytí nelegálními sázkami. Gary už má dost bzučivého zvuku, který vychází ze sousedního bytu, v němž žije trochu potrhlý stařík Felix. Nikdo z nájemníků si nevšímá hnisající temnoty. Ale Isaac, všímavý kluk, který žije v jednom z bytů se svou matkou Amandou, cítí, že se na něj upírají oči a chystají se pohltit lidi v domě. Nechci prozrazovat příliš, ale po nezbytném představení hlavních postav se nesourodá skupina hrdinů vydá na pouť, která prověří nejen jejich odvahu, ale i charakter. Ta pouť je chodbami činžáku provede do jiného světa.

Isaacův smysl pro pozorování umožňuje Jeffu Lemiremu projít celý dům a nahlížet na traumata jednotlivých nájemníků. Jako mlčenlivý hlavní hrdina pomáhá čtenářům prozkoumat budovu svýma očima. Tento přístup připoutává čtenáře nejen k postavám, ale i k atmosféře ponurého domu. Při čtení cítí napětí i v tichu, nebo spíše právě ticho buduje napětí tam, kde by slova zbytečně křičela. Jeff Lemire a letterer Steve Wands každou scénu prokládají zlověstným vyprávěním odhalujícím víc o temném mýtu, jehož se sedmička hrdinů stane nedílnou součástí. Když je pak vypravěčova identita odhalena, věci se začnou rozplétat.

Mistrovský vizuál Andrey Sorrentina v tandemu s Lemireho scénářem vytváří děsivou atmosféru. Zrnité kresby inkoustem realisticky vykreslují emoce, dlouhé stíny se plíží zdmi a všechny zneklidňují. Jeden dlouhý řetězec panelů předává vypravěčskou štafetu mezi postavami, které spolu komunikují. Sorrentino vykouzlí energii „kamerového“ záběru jako ve filmu, aby čtenář získal plnější představu o životě v domě. Kolorista David Stewart používá světlejší tóny a tlumené odstíny, aby nechal Sorrentinovy temné linie působit. Kreslíř se skutečně překonává, když náhle přejde do světlejších tónů. Ze scény s černým stromem na krvavě rudém pozadí bude čtenáři běhat mráz po zádech.

Stejně jako ve většině Lemireho děl, ani zde nepoutá pozornost nadpřirozeno, ale psychologické hrůzy. Díky jeho zkoumání lidské psychiky, melancholickému tónu a skvělému tempu působí i ty nejobyčejnější rozhovory důležitě. Andrea Sorrentino pomocí inkoustů a temného designu stránek buduje napětí, a tak už jen zbývá, aby Jeff Lemire spojil všechny prvky v odvážný cliffhanger.

Pro fanoušky hororu bude Činžák atmosférickou temnou lahůdkou, kterou sice zhltnou za jeden večer, ale budou se k ní rádi vracet a užívat si ponurou atmosféru. Fanoušci Jeffa Lemireho zase poznají jinou tvář oblíbeného scenáristy a já budu tiše doufat, že Argo časem vydá všechny díly této originální a zajímavé série.

Vydalo: Argo, 2024
Překlad: Richard Klíčník
Vazba: vázaná
Počet stran: 328
Cena: 898 Kč