Zlatá vdechla život německému folklóru
Marissa Meyerová má na kontě už celou řadu retellingů a v současnosti je jednou z nejznámějších autorek tohoto typu příběhů. Po populární sérii Měsíční kroniky si zkusila i svou verzi Alenky v říši divů a nyní přináší čtenářům dilogii Zlatá, v níž se věnuje klasické pohádce bratří Grimmů – Rampelníkovi.
Serilda byla prokleta – nebo požehnána, záleží na úhlu pohledu – božstvem příběhů. To je zároveň také božstvem štěstěny, jenže pro většinu lidí to znamená přesný opak. Serildu mají všichni kvůli její lásce k vyprávěným příběhům za lhářku a straní se jí, protože věří, že nosí smůlu. Její vyprávění ji dostane ale do mnohem horších potíží, když namluví Králi duchů, vůdci divokého honu, že dokáže spřádat zlato ze slámy. Každý úplněk je tak povolána na strašidelný hrad, aby dokázala své tvrzení. Jenže tento hrad skrývá nejedno tajemství. A tajemstvím – stejně jako dobrým příběhům – Serilda prostě nedokáže odolat.
Marissa Meyerová je sázkou na jistotu, co se týče retellingů. Nejen že s nimi má bohatou zkušenost, ale zároveň dokáže vždy z každé pohádky vytáhnout to nejlepší, co čtenáře zaujme, a zkombinovat to s dalšími pohádkami či jinými příběhy. Ani Zlatá není v tomto směru výjimkou. Z prostého vyprávění o zlovolném skřítkovi, jenž touží po prvorozených dětech a jehož jméno nikdo nezná, se stal zdařilý mix ponurosti německých legend, tragické balady i romantiky. Autorka si tentokrát na pomoc vzala Goetheho a jednu z jeho nejznámějších básní Král duchů. Tento král, stejně jako král Meyerové, kradl nebo zabíjel děti. Marissa Meyerová z něj ale rovnou udělala i vůdce divokého honu, což je zrovna v našich krajích velice oblíbená pověst. Inspirace německým folklórem je jasně patrná i ve jménech a názvosloví, které román obsahuje.
Ačkoliv má Zlatá příjemnou atmosféru a je díky autorčině vypsané ruce velice čtivá, stalo se tu něco, na co u knih Marissy Meyerové nejsem zvyklá. V průběhu čtení neustále vyplouval na povrch rozpor mezi pohádkovou naivitou, hutnými tématy a místy nevybíravě syrovou brutalitou. Jako by se autorka nedokázala úplně rozhodnout, jestli píše young adult romantiku nebo hororově laděný příběh pro dospělé. To, jak se vyprávění klonilo chvíli na jednu či na druhou stranu, po čase během čtení už rušilo. Obzvlášť vypjaté chvíle, opředené strašidelnou atmosférou, kdy najednou Serildino vystupování sklouzlo k chování patnáctileté žáby, to pokazilo.
V některých knihách může podobná nejednotnost fungovat, ale ve Zlaté se tak nestalo. Temnota odkapávající ze stránek zkrátka byla v přílišném kontrastu s občas až příliš naivním chováním či dialogy. Tyto dvě příběhové polohy se vzájemně nedoplňovaly, spíš jim to místy až zoufale neladilo. Tento rozpor byl patrný i ve zvoleném jazyku. Květnatou, přiměřeně popisnou mluvu, jíž se Marissa Meyerová snažila přiblížit pseudostředověkému Německu, kam příběh zasadila, například čas od času narušily soudobé výrazy. Tato nejednotnost tak v mnohých chvílích ubírala čtenářskému zážitku.
Marissa Meyerová vytvořila nápaditý příběh – tak akorát složitý, tajemný a tragický –, ale snad se ve druhém svazku definitivně rozhodla, komu je určen. Je jedno, jestli by to skončilo jako young adult nebo kniha pro dospělé, hlavně aby zmizela ona rozháranost, která je ve Zlaté patrná.
Vydal: Egmont, 2023
Překlad: Petra Jelínková Babuláková
Vazba: brožovaná
Počet stran: 416
Cena: 469 Kč