Pád Kaspické republiky – lahůdka pro ctitele Orwella a Dicka

Nakladatelství Planeta 9 se zaměřuje na vydávání kvalitních sci-fi příběhů i nepříliš známých autorů. Jedním z nich je irský divadelní dramatik Neil Sharpson. Pád Kaspické republiky je jeho knižní prvotinou a zároveň i adaptací jeho divadelní hry Kaspické moře.

Co je to lidství a kde jsou jeho hranice? Nad tím se zamýšlí nejen autor, ale i jeho hrdina – agent státní bezpečnosti Kaspické republiky, poslední výspy lidství ve světě, v němž se lidé dobrovolně vzdali své fyzické existence.

V zemi rozkládající se na území bývalého Ázerbájdžánu, kde o vliv zápasí státní a tajná policie a kde je brutálně potlačována jakákoliv protistátní činnost, není snadné žít. O to hůř, že je na Kaspicko uvaleno hospodářské embargo a všechno včetně jídla je na příděl. Ostatně proto mnoho především mladých lidí utíká za hranice. Ze země, která jako by vypadla z Orwellova románu 1984, se dá uniknout pouze tak, že své vědomí necháte přenést nejdříve na datový disk a poté, co je tento disk propašován za hranice, je vaše vědomí nahráno do nového, umělého těla.

„Říkáme tomu převěd. To slovo je ošklivým zkrácením ještě ošklivějšího přenosu vědomí.“ (str. 27)

Hlavním hrdinou a zároveň vypravěčem je agent Státní bezpečnosti Nikolaj South. Vdovec a muž, který se snaží moc nevyčnívat. Když moc nevyčníváte, máte šanci přežít. To se však nepoštěstilo prominentnímu novináři Xirauovi. Jeden z nejhlasitějších obránců kaspického způsobu života byl zabit a South je svou nadřízenou pověřen delikátním úkolem. Do hlavního města má přijet novinářova manželka, která má identifikovat tělo zesnulého. Úkol je tedy poměrně jasný: „Budete doprovázet paní Xirauovou během pobytu v Kaspicku. Ujistíte se, že dodržuje připravený itinerář a ani v nejmenším se od něj neuchyluje. Pochopitelně jí zabráníte v zapojení do jakékoliv špionáže nebo podvratných aktivit.“ Mohlo by se zdát, že doprovodit manželku zesnulého novináře na pitevnu a nechat ji identifikovat jeho tělo bude pro Southa hračkou, ale opak je pravdou. Paní Xirauová je totiž stroj, o nějž jeví zájem i agenti tajné policie. A ke všemu nám tu řádí převaděč, který někde schovává slušnou kupu datových disků narvaných vědomím občanů, kteří by rádi dezertovali za hranice. Navíc ani s tou identifikací to nebude tak jednoduché, protože i Xirau byl stroj.

Neil Sharpson záhy rozjíždí špionážní drama plné intrik, spiknutí a protispiknutí hodné Le Carrého. To samo by spolu s tísnivou atmosférou totalitního státu a skvěle vykreslenou psychologií postav vystačilo na zajímavé čtení. Ale autor se nezastavil jen u toho a v postavě Southa překládá čtenáři zamyšlení nad tím, kde je hranice lidství.

„Věděl jsem, že X měl duši. Cítil jsem ji. Cítil jsem jeho lásku a věděl jsem, že je to skutečné. Ale popis života ve virtuální říši…to pro mě byl ten největší objev.“ (str. 265)

Občas zabředává až příliš hluboko do filozofování a tehdy děj lehce stagnuje. Na druhou stranu tím dává čtenáři možnost prožít si s hrdinou stav existenciální nejistoty a ztráty všech dosud pevně ukotvených životních jistot. Není to veselé čtení, a to i navzdory příliš natahovanému a zbytečně optimisticky laděnému závěru.

V překladu Martina Královce přinesla Planeta 9 další zajímavý titul, který navzdory pomalému tempu nadchne fanoušky chytrých dystopií, které nutí k zamyšlení.

Vydala: Planeta9, 2022
Původní název: When the Sparrow Falls, 2021
Překlad: Martin Královec
Počet stran: 432
Vazba: brožovaná
Cena: 499 Kč