Světla nad Prahou – stověžatá matka měst v centru boje s příšerami
Naše malá zemička není v rámci fantastiky ve světě kdovíjak známá – ať už tím, že se zahraniční čtenáři nemají možnost dostat k českým autorům, nebo tím, že by zahraniční spisovatelé v příbězích používali české kulisy. Potenciálu, který naše historie skýtá, si všimla například Nicole Jarvisová. Podařilo se jí ho využít?
Domek Myška je lampář – je služebníkem cechu, který po nocích nejen udržuje světlo v pražských ulicích, ale zároveň se stará o jejich bezpečí. Ve stínech totiž číhá mnohé – strašidla, bubáci, bílé paní a především pak upíři. Obzvlášť ti posledně jmenovaní dělají lampářům velké starosti, protože nejde o bezduché stvůry. Řada pijavic se dostala na vlivná místa a snaží se z Prahy udělat ideální místo ke svému životu. Jak už to tak bývá, Domek se objeví v nevhodný okamžik na nevhodném místě a zaplete se do mnohem horší šlamastyky, než si dokázal představit v těch nejdivočejších snech.
Premisa knihy je zajímavá, kombinuje víceméně tradiční pojetí upírů s méně známými českými pověstmi a pověrami. To je poměrně osvěžující. Pomineme fakt, že lampáři bojující s příšerami už tu byli (ovšem uznávám, že na tento prvek nemá David M. Cornish s trilogií Tetování krví žádný patent). Další plusový bod, který hovoří ve prospěch knihy, jsou české kulisy. Příběh jako takový nemá kdovíkolik odboček a nesnaží se čtenáře svést ze stopy. I přes jistou přímočarost je však hezké sledovat, jak do sebe řada dílčích událostí na konci hezky zapadne. Hrdinové Světel nad Prahou jsou sice dospělí, přesto čtenář dostane jen převlečenou young adult knihu.
Světla nad Prahou jsou víc pohádkově laděná, což by tak nevadilo. Jenže se ukázalo, že celý text stylem připomíná práce žáků střední školy. Ne snad samotným slohem, který je sice jednodušší, ale pořád obstojný, ani slovní zásobou. Jde o chování postav a především o jejich dialogy. Občas jsem nad tím, co vypouštěli z úst prastaří upíři a zkušení bojovníci, nevěřícně kroutila hlavou (o činech nemluvě). Nicole Jarvisová tomu v některých momentech nepřispěla úplně vhodnou volbou jmen – jedna z nejmocnějších postav celé knihy se jmenuje Kája, pak je tu major Žába a ostřílený voják Válka…
Osobně jsem měla taky trochu problém s historickým pozadím příběhu. Nejde snad o to, že by bylo nevěrohodné nebo chybné (pokud mohu soudit dle vlastních omezených znalostí), je však velice povrchní. Zároveň se Nicole Jarvisová snaží předložit čtenáři hromadu zajímavostí, které ale se samotným příběhem vůbec nesouvisejí – a to jak z historie samotné Prahy, tak naší malé zemičky. Celé to pak působí, jako by autorka byla na návštěvě Prahy, která jí učarovala, tak si o ní načetla, co se dalo, a pak se snažila všechny informace za každou cenu nacpat do románu. Výsledkem jsou krátké vsuvky či poznámky, které ale čtenářům nepomůžou získat hlubší vhled do naší minulosti, jen je zahltí a ukážou „nojo, autorka ví“ (ale čtenář neví, pokud nebude googlit, a přitom by stačilo pár vět k vysvětlení).
Český čtenář tohle bude samozřejmě vnímat jinak, protože v něm letmé a dál nijak nerozváděné zmínky o židovském ghetu, golemovi, orloji, národním obrození či bitvě na Bílé hoře vyvolají zcela automaticky řadu dalších informací, a dají si tím pádem věci do správného kontextu. Nicméně kniha byla plánována primárně pro angloamerický trh a tamní čtenáři nad větou „Odnesu tě odsud jako Oldřich Boženu.“ budou jen nechápavě kroutit hlavou. Samozřejmě to nemusí být vyloženě na škodu – není nutné, aby čtenáři znali reálie každé knihy jako své boty. Ovšem práce s informacemi v tomto ohledu není valná a Světla nad Prahou jako by tak byla na náhodných místech doplněna o stručné výtažky z Wikipedie.
Nicole Jarvisové rozhodně patří dík za to, že Prahu přiblížila okruhu zahraničních čtenářů a ukázala, že se může stát zdrojem nepřeberné inspirace. Zároveň se však jen tak sklouzla po povrchu a zůstává otázkou, jak dalece dokáže čtenáře tímto prostředím zaujmout. Podle mě tu zůstal nevyužitý potenciál a obávám se, že kniha spadne do oné kategorie „sejde z očí, sejde z mysli“, což je škoda, protože příběh jako takový je hezký.
Vydal: Fragment, 2022
Překlad: Tereza Dubenská
Vazba: brožovaná
Počet stran: 352
Cena: 369 Kč
