O dracích a Sedmi – překvapivě vyzrálé postapo
V roce 2020 debutovala Tereza Kadečková románem O dracích a lidech. Příběhem ze světa, v němž vedle sebe žijí antropomorfové, draci a lidé. Draci, kteří kdysi vládli lidem, jsou v něm vylíčeni jako menšina a také jako lovná zvěř. Nyní se autorka vrací do stejného světa, ale s novými hrdiny.
Zatímco se první kniha O dracích a lidech odehrávala v období temného středověku, její volné pokračování jeví známky klasické dystopie šmrncnuté kyberpunkem. Ostatně už v samém závěru první knihy autorka naznačila, že za horami je moderní civilizace.
Ta stojí na pevných základech, jimiž jsou farmaceutický průmysl produkující lék na všechny nemoci a technologicky vyspělá města na pilotech. To vše je řízené neskutečně mocnou korporací. Jenže každá mince má svůj rub. Tím jsou jednak ghetta na úpatí horních měst a jednak to, že lék zvaný Rudý zázrak, který se vyrábí z dračí krve, má vedlejší účinky – k nim patří především ztráta přirozené imunity. Naštěstí má každé ghetto neboli Dolní město své správce, kteří mají pod kontrolou nejen internetovou síť, místní infrastrukturu a dozor nad místním podsvětím, ale především přísun a distribuci Rudého zázraku. Jsou ovšem zásoby tohohle skvělého léku nekonečné, jak všichni věří?
Když Rudý zázrak přestanou lidé užívat, vrátí se všechny jím potlačené nemoci. Jenže lék dochází. Vypuká pandemie. Pandemii je třeba řešit a od toho jsou tu správci. Tedy správkyně. Konkrétně v Dolním Elysiu, kde se příběh odehrává, je jimi skupina sedmi žen, které si říkají Sestry. Ale i v tomhle ghettu žijí obyčejní lidé, kteří se musí s pandemií nějak vyrovnat. Jedním z nich je antropomorf Vik, který se zde stará o svého starého a nemocného otce. Druhým je jeho přítel, chemik Iscar, jenž je majitelem ilegální laboratoře, v níž vyrábí načerno léky pro obyvatele Dolního města. Jak se nejen Sestry, ale i tihle dva nepravděpodobní hrdinové postaví k řešení pandemie a co z toho všechno povstane?
O světě, v němž se příběh odehrává, toho autorka prozradí opravdu jen trošku a spíš mimochodem. O korporaci či Horních městech vlastně minimum. Stejně tak i hlavní záporák (nepočítám pandemii) je jen figurkou bez pořádné motivace. A přesto stojí tenhle příběh za doporučení.
„Každému z nich docházelo, že i oni můžou takhle dopadnout. Vznášela se kolem nich aura pochopení přerůstajícího ve strach. Nikdo ani nedutal. Prach a šero Dolního Elysia se spojily se smrtí a konečně se jim vlily do života.“ (str. 140)
Mohlo by se zdát, že Tereza Kadečková přináší jen další z mnoha dystopických vyprávěnek, v nichž není nouze o akci a boj o přežití. Ale její román (byť tyto ingredience nepostrádá) stojí především na perfektně vykreslené atmosféře beznaděje a strachu z pandemie. A na neskutečně živých a uvěřitelných hrdinech, kteří se s ní musí vyrovnat. Ti nejsou černobílí a mají spoustu chyb. Což je na nich velice sympatické.
Není to hezké čtení, humoru je v něm minimum, a člověk si nad těmi řádky vzpomene na to, co zažíval v uplynulých dvou letech. Zároveň však jde o ryzí postapo, se vším, co na něm mají jeho fanoušci rádi.
Je až s podivem, jak moc Tereza Kadečková autorsky vyzrála. To je vidět nejen na vyváženém tempu knihy, ale především na práci s postavami. Zkrátka a dobře O dracích a Sedmi svým čtenářů poskytne velice silný zážitek.
Fun fact: Tuto knihu napsala autorka na začátku roku 2019.
Vydal: Golden Dog, 2022
Ilustrace/foto: Petra Feňďová
Autor obálky: Michal Březina
Vazba: brožovaná
260 stran / 249 Kč
