Tamsyn Muirová: Harrow Devátá (Zapečetěná hrobka 2)

Gideon Devátá skončila pořádným krveprolitím. Harrowhark Nonagesima z celé tragédie podle všeho vyšla jako jediný skutečný vítěz, jenže ani tak nemá na růžích ustláno. Čeká ji souboj o osud galaxie a nemůže se přitom spolehnout vůbec na nikoho, a už vůbec ne sama na sebe.

Harrow by se měla koupat v záři svého úspěchu. Vždyť dosáhla téměř nemyslitelného a stala se z ní nesmrtelná liktorka věrně stojící po boku samotného Boha. Zdá se ale, že veškeré její problémy tím pouze začínají. Už při šílené cestě z Kanaánu na císařovu domovskou vesmírnou stanici pochopí, do jak nepřátelského prostředí se dostala. A rychle se smiřuje s tím, že jí brzy opět půjde o život. Císař před ní totiž odhalil svůj plán na boj s prastarou bestií Vzkříšení a jejími příšernými zvěstovateli. A Harrow se tak bude muset naplno zapojit do války, která se podle všeho nedá vyhrát.

Dostane pouze několik měsíců na to, aby se na střet s bestií připravila. Učit se má od ostatních přeživších liktorů, jenže ti po většinu času nejsou zrovna nápomocní. Spolehnout by se tak mohla jedině na Ianthe, ale ani to by zřejmě nebylo právě nejmoudřejší. Harrow tak zůstává zoufale osamělá, svoji nekromancii zlepšuje jenom hodně pomalu, z vlastního meče se jí dělá špatně od žaludku a nejspíš ji zrazuje i vlastní mysl. Jak jinak si totiž vysvětlit všechny ty halucinace a zmatené vzpomínky? Možná to sama ani netuší, ale smyčka nejrůznějších konspirací a tajemství se kolem ní nelítostně utahuje.

Tamsyn Muirová se při psaní své debutové série rozhodně nebojí riskovat a pro Harrow Devátou to platí snad ještě víc než pro předchozí díl. Kniha je hned od začátku úmyslně matoucí a zdánlivě nesmyslná. Neustále se zde střídají časové roviny, některé kapitoly jsou vyprávěné v druhé osobě, jiné ve třetí, všechny postavy se chovají divně, a aby toho nebylo málo, samotná Harrow se ukazuje být víc než nespolehlivou vypravěčkou, protože si předchozí události vybavuje úplně špatně. Takhle se přece nic z toho nestalo? Nebo ano? Dobré dvě třetiny knihy se nesou v podobně frustrujícím duchu, ale zároveň je na všem tom zmatku něco fascinujícího, co čtenáře nutí číst dál a dál, dokud se příběh nepřehoupne do části, kdy všechno, nebo tedy alespoň většina věcí, začne dávat smysl.

Harrow Devátá je v mnoha ohledech skutečně úžasně napsaná knížka. Rozhodně se při jejím čtení vyplatí mít v paměti události z Gideon Deváté. Autorka na nich totiž staví a dál rozvíjí celý nekromantský svět do překvapivých detailů. Zároveň ale Harrow Devátá představuje tónem i vyzněním úplně jiný příběh.

Tamsyn Muirová se mohla spokojit s tím, co už jednou zafungovalo, a držet se i dál toho trochu infantilního a sarkastického humoru, ale to by její novou protagonistkou nesměla být osamělá a paranoidní nekromantka sužovaná nekonečnými pocity viny a pochybnostmi o vlastní příčetnosti. Pod vším tím zmateným povrchem se totiž v knize skrývá velice vážné pozadí a už dlouho jsem se nikde nesetkala s tak upřímným popisem truchlícího člověka snažícího se zoufale vyrovnat s těžkou ztrátou a vlastním pokaženým dětstvím.

Zároveň jde ale stále i o příběh prošpikovaný pop kulturními odkazy, divnými frázemi, které jsou tak přehnané, až se jim prostě musíte smát, a nejde zapomenout ani na všudypřítomné popisy kostí, částí těl, tělních tekutin a věcí, které se s nimi dají provádět. Sama za sebe jsem z té různorodé směsice nadšená.

Nic z toho by poskládané dohromady nemělo fungovat, ale autorce se to přesto podařilo. A dokázala do Harrow Deváté přidat i několik naprosto nečekaných zvratů a napsat dech beroucí závěr. Pustit se do čtení tak kryptické knížky chce trochu odvahy, fanoušci předchozího dílu ale určitě nebudou z výsledku zklamaní.

Vydal: Host, 2021
Původní název: Harrow the Ninth
Překlad: Alžběta Lexová
Vazba knihy: vázaná
Počet stran: 525
Cena: 429 Kč