Stephen King: Později

Dítě a smrt. Tahle dvě slova by neměla jít dohromady. Jamie je ale kluk, pro kterého smrt není nic cizího, protože se s ní setkává poměrně často. Proč? To se dozvíte – později.

Příběh pojednává o malém Jamiem Conklinovi. Žije pouze s mámou, o svém tátovi nic neví. Narodil se obdařen schopností vidět mrtvé. Může s nimi dokonce i mluvit. Mámina přítelkyně je policistka, která zpočátku Jamiemu příliš nevěří, ale když malý kluk promluví s právě zesnulým spisovatelem, kterého Jamieho máma zastupuje, a doslova nadiktuje jeho poslední knihu, nejenže uvěří, ale chystá se i chlapcovy schopnosti využít.

Policistka Liz začne brát Jamieho ven, aby jí pomohl dopadnout nebezpečného vraha. Jamieho schopnost však přinese obtíže a malý chlapec se tak bude muset postavit tváří v tvář opravdovému zlu.

Později má tři sta stran, přesto je spíše delší novelou než románem. Kniha působí mnohdy až komorním dojmem, protože autor se koncentruje na sledování Jamieho života. Toho, co dělá a co si myslí. Stephen King se dokáže výborně vtělit do mysli dítěte. Jamie je velice inteligentní, samostatný, ale stále je to jen chlapec, a proto na něj mají dospělí velký vliv. Na rozdíl od jiných Kingových knih tu není příliš mnoho postav a hlavní úlohy mají skutečně jen Jamie, jeho máma a policistka Liz.

Mrtví mají v příběhu zajímavá pravidla. Jamie je může vidět většinou jen pár dní po jejich smrti, přičemž se pozvolna vytrácejí. Stejně tak slábne jejich hlas. Mrtví nemohou lhát, takže pokud se Jamie ptá, mrtvý mu musí říci pravdu. Právě proto je užitečný ve vyšetřování. To je však samozřejmě proti všem zákonům a pravidlům. Liz s sebou kluka vozí potají. Právě rozmluvy s mrtvými (a to nejen s lumpy, ale i dobrými lidmi) jsou v románu velice povedené a zajímavé.

V knize je jen málo akce, přesto působí napínavě. Hororové prvky jsou implementovány velice vkusně a spočívají v samotné schopnosti chlapce, ale také v tom, jak mrtvé vidí. Mrtvé vídá tak, jak zemřeli, a to včetně ošklivých poranění. V poslední čtvrtině knihy potom dojde i na temnější scény a horor tu získává na síle.

Později žánrově osciluje mezi krimi, hororem a dramatem. Právě rodinné vztahy jsou zde dobře popsány, aniž by se v nich autor kdovíjak topil.

Stephen King toho napsal tolik, že když budete chtít vlastnit celou jeho bibliografii, budete si muset pořídit zvláštní knihovnu jen pro něj, a to pořádně velkou. Později v ní sice nebude ležet na nejvyšším místě, ale dříve nebo později knihu opravdu doceníte.

Později je krásně vyprávěný příběh o vážných tématech. Příběh o chlapci, který musí ukázat sílu svého charakteru a žít ve světě, kam mu pronikají i ti z druhého břehu. Zdánlivě jednoduchá novela, která má poměrně přímočarý děj bez vedlejších kudrlinek a zápletek, potvrzuje, že někdy je méně více. Stephen King se soustředil na (na své poměry) malý příběh, ale dokázal ho odvyprávět jako král.

Vydalo: Beta-Dobrovský, 2021
Překlad: Miroslav Jindra
Vazba: brožovaná
336 stran / 289 Kč