Amari a noční bratři – nové lákadlo pro budoucí čtenáře

Že je náročné přimět děti ve školním věku ke čtení, to je stará známá věc. Povinná četba je nuda na druhou, dobrodružné knihy našeho mládí jsou často překonané a Harry Potter je sice dobrý, ale samospásný taky není. Chce to neustálý přísun nového literárního krmiva – ideálně dobře stravitelného. B. B. Alston se rozhodl v tomto směru přispět rukou k dílu v podobě nové trilogie Úřad pro nadpřirozené záležitosti.

 

Amari je dívka z černošského gheta a jako taková se potýká se spoustou předsudků, které jí komplikují život. Mírně řečeno. Ničemu nepomáhá, že se její bratr Quinton již před půl rokem ztratil. Byl to hoch se zářnou budoucností, vystudovaný, talentovaný – proto Amari i její matku štve, že si všichni myslí, že se připletl do něčeho nelegálního, a nejspíš ho to stálo život. Když Amari navštíví podivný muž, který tvrdí, že pro ni má balíček od jejího bratra, dívka se dostane do kolotoče událostí, díky nimž se stane stážistkou na Úřadu pro nadpřirozené záležitosti, kde pracoval její bratr. Je odhodlaná využít všech prostředků k tomu, aby Quintona našla. A to navzdory tomu, že se u ní projeví nezákonná schopnost, a je tak pořád pod dohledem.

Nejprve ponechám stranou své cynické já (ale taky se na něj dostane) a pokusím se vcítit do svého dvanáctiletého já – protože děti ve věku 12–15 jsou cílovou skupinou této knihy. A upřímně? Moje dvanáctileté já by při čtení Amari nejspíš blahem poslintalo polštář. Je to tak: B. B. Alston dokázal zkombinovat celou řadu prvků, které jsou pro děti lákavé a hrají na strunu všech skrytých tužeb. Přece jen být tajným agentem pro nadpřirozený svět (v jehož existenci všichni tak trochu pořád doufáme), řešit záhady, zažívat dobrodružství a potkávat rozličné bájné potvory, to je pořádná nálož splněných snů pro dětské dušičky.

B. B. Alston jde dětem naproti i způsobem vyjadřování a tím, jaké problémy Amari řeší. Jeho postavy řeší to, co dnešní puberťáci – kromě školy třeba také sociální sítě, které v celém příběhu hrají docela důležitou roli. Nevynechávat podobné motivy je v současnosti důležité, aby se mladší čtenáři dokázali s příběhem lépe ztotožnit. Autor však jedním dechem rovnou ukazuje i odvrácenou stranu těchto motivů – například kyberšikanu, která jde se sociálními sítěmi ruku v ruce

Autor v románu Amari a noční bratři také hodně pracuje s národností a rasovou diverzitou, takže v knize narazíte na lidi z různých koutů země, s různou barvou pleti (téma rasismu je i vzhledem k hrdinčině původu na pořadu dne celkem často). Z toho je zřejmá snaha o to, aby takovou společnost nová generace brala jako samozřejmou a nepozastavovala se nad malichernými rozdíly. Taková snaha je chvályhodná, ale vzhledem k tomu, jak často jsou různé typy pletí u postav v textu zdůrazňovány, se obávám, aby to nebylo ve výsledku svým nadužíváním spíš kontraproduktivní. Ovšem to je bráno z pohledu dospělého, možná, že děti v tom uvidí přesně to, co v tom vidět mají: nezáleží na tom, jestli jste zelení s fialovými puntíky, záleží na vašem charakteru a vašich činech.

B. B. Alston píše poměrně jednoduchým stylem, příběh Amari je snadný na pochopení, přímočarý a nikde výrazně neodbočuje a nedostává čtenáře do slepých uliček. Zároveň je hodně dynamický a v duchu middle-grade řeší řadu věcí mírně zkratkovitě. Nicméně je nutné ocenit, že ačkoliv jsou mantinely příběhu nastaveny celkem jasně a jeho pozadí je snadno čitelné, v určitých ohledech možná čtenáře překvapí. Jako plus vnímám také fakt, že dospělí zde nefigurují jako hlupáci, za které musí všechno dělat malé děti, nebo pouze jako antagonistické figury, vůči nimž je neustále nutné se nějak vymezovat a bouřit. Většina dospělých funguje tak, jak by měli – jako podporující, učící lidé, kteří pomáhají dětem nalézt správný směr.

Samozřejmě tu nesmí chybět motiv dívky, která se dostává pomalu do puberty a přestává si tím pádem rozumět s matkou, ale není to nic strašného a vypadá to, že i tenhle motiv by mohl být dobře zvládnutý a nemusel by nutně sklouznout ke klišé. Vzhledem k cílové skupině se také nemusíte bát nějakých milostných trablů (zatím – ačkoliv vrátka si tam pro to B. B. Alston nechává otevřená) – prim zde hraje přátelství a sourozenecké vztahy.

A teď trocha toho dospěláckého cynismu. Amari a noční bratři má beze sporu kvality, které z knihy dělají vhodný titul pro starší děti. A rozhodně má potenciál přitáhnout ke čtení – a potažmo fantastice – novou generaci čtenářů. (Ti už trochu sečtělejší třeba ocení i jména jako Van Helsing nebo Moreau…) Jako dospělí si Amari nejspíš také užijete. Zároveň je však z knihy patrný kalkul, s jakým byla psaná. Neříkám, že je to nutně špatně – obzvlášť když to dětem ukáže, že slovo kniha není sprosté. A je také jasné, že když něco píšete, chcete, aby se to četlo a mělo to úspěch. Přesto mi některé prvky v příběhu přišly použité vyloženě samoúčelně, pouze s cílem, aby to bylo co nejvíc líbivé. Na druhou stranu zvládnout nakombinovat tyto prvky v tak vyváženém poměru, jako to udělal B. B. Alston, chce slušnou dávku vypravěčských dovedností (a dobrého odhadu), takže vlastně klobouk dolů.

Vydal: Jota, 2021
Překlad: Anna Formánková
Vazba: vázaná
Počet stran: 376
Cena: 399 Kč